„Čerpadláři si značně přefoukli marže.“ Jejich výši jim chce vláda zastropovat

„Čerpadláři své marže tak ‚přefoukli‘, že je už ani překotné ‚vyfukování‘ nezachrání,“ prohlásil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda o plánu ministerstva financí zastropovat a regulovat ceny pohonných hmot. Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Ministerstvo podezřívá čerpadláře z kartelové dohody a sleduje nezvyklé chování na některých místech, kvůli čemuž podá u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření. „Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD,“ reaguje Kovanda.

„Po zavedení monitoringu cen se ceny držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy ceny na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. Ceny pohonných hmot začaly v měsíci červenci klesat. Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v měsíci červenci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích,“ uvedlo ministerstvo. Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic v červenci dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, a u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže v loňském roce činila 3,39 Kč u nafty a 2,55 Kč u benzinu.

„Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr,“ uvádí Kovanda. Kromě toho upozorňuje na to, že před ruskou invazí na Ukrajině se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny a marže nafty kolem 3,40 koruny na litr.

O zavedení cenové regulace rozhodne ministerstvo v dalších týdnech podle cenového vývoje na trhu. Ministerstvo požaduje po čerpacích stanicích, aby reagovaly na pokles vstupních cen rychleji. Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Týká se tedy obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data MF potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv. V současnosti MF zaslalo návrh cenové regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly na případnou regulaci technicky připravit.

„Marže čerpacích stanic začalo ministerstvo sledovat už letos na jaře. Tehdy se poprvé objevily pochybnosti, že si čerpadláři marže nadsazují a zneužívají tak výkyvů na trhu s ropou a velkoobchodně prodávanými palivy, které nastaly v důsledku zmíněné ruské invaze a souvisejících sankčních opatření Západu,“ dodává ekonom s tím, že ministerstvo financí už na jaře vyjádřilo pochybnosti ohledně stanovovaných marží.

Podezření z kartelové dohody

„Z výsledků našich kontrol ani z připravených opatření nemám radost, ale pro takto extrémní navýšení červencových marží u benzinu i nafty skutečně nemám pochopení. Rozumím argumentu kompenzování nízkých červnových marží, které byly pod průměrem loňského roku, ale rozhodně ne tímto způsobem. Považuji to za zneužití prázdninové sezony, kdy řidiči na dálnicích jednoduše neměli jiné řešení než drahé palivo tankovat. Na některých místech přitom byly benzin i nafta v červenci nejen nepřiměřené drahé, ale také se v mnoha případech prodávaly za stejné ceny, což rozhodně necháme prověřit,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V návaznosti na to začali čerpadláři v obavě ze zastropování marží, jímž vláda pohrozila, své nadměrné zisky až překotným tempem snižovat. Za poslední měsíc tak například benzín zlevnil dle údajů CCS takřka o nevídaných 6,60 koruny na litr,“ podotýká Kovanda na poměrně rychlé zlevňování pohonných hmot v posledních týdnech i v porovnání s poklesem ceny ropy na světovém trhu.

Ministerstvo v pátek podá podnět k prošetření na ÚOHS z důvodu podezření na kartelovou dohodu mezi některým sítěmi čerpacích stanic. Kontroly MF totiž v poslední době prokázaly velmi podobné, nebo dokonce zcela totožné ceny paliv, jejichž výše nereflektovala významný pokles cen ropy a paliv na světovém a evropském trhu.

„Toto rychlé ‚vyfukování‘ červencových marží však čerpadlářům, případně distributorům, jak vidno, nakonec podle všeho nebude nic moc platné,“ poznamenává hlavní ekonom Trinity Bank s tím, že si čerpadláři „své marže tak přefoukli, že je už ani jejich překotné ‚vyfukování‘ nezachrání.“

- Plošný energetický úsporný tarif
- Nezacílený příspěvek 5000 Kč na dítě
- Daň z nepřiměřených zisků
- Zastropování marží pohonných hmot

Je k vážnému zamyšlení, zda mělo Česko po roce 1989 vládu, která by byla v ekonomické oblasti více levicová. pic.twitter.com/kMaVdjyX4Z

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) August 18, 2022

„Tak moc si ‚namíchli‘ vládu, že i když ta se označuje za středopravou, paradoxně se pravděpodobným zastropováním marží uchýlí k levicovému opatření, na nějž si netroufla ani strana typu ČSSD,“ domnívá se Kovanda s tím, jestli mělo Česko po roce 1989 vládu, která by byla v ekonomice více levicová.

„Plošný energetický úsporný tarif, nezacílený příspěvek 5000 Kč na dítě, daň z nepřiměřených zisků, zastropování marží pohonných hmot,“ vypočítává seznam „levicově ekonomických témat“ Kovanda.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček potvrdil, že čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si tím předchozí měsíce, kdy byly marže naopak velmi nízké. Marže se ale podle něj už snižují na průměrné až podprůměrné hodnoty, ceny pohonných hmot tak již více odrážejí situaci na burze v Rotterdamu, kde výrazně klesly. Regulace marží tak podle něj spíše nenastane, protože k ní už nebude důvod.