Kapsch vypouští o mýtném nejrůznější báchorky

S mýtným systémem to nikdy nebylo snadné. Touto větou začal Petr Holub svůj komentář: „Problém není mýto, ale stát“, který zveřejnilo Echo24.cz 13. března. A je to také jediná věta, se kterou se dá beze zbytku souhlasit. Pokračování textu je spíše propagačním materiálem společnosti Kapsch, která u nás mýto už přes deset let vybírá a ráda by jej vybírala i nadále. Problém je, že tentokrát musí o zakázku skutečně soutěžit, a to se jí nelíbí. Nemá totiž žádnou záruku, že vyhraje, i když nabídne třetí nejvyšší cenu jako minule.

Kromě opakovaných žádostí k antimonopolnímu úřadu, aby soutěž zrušil, vypouští Kapsch ústy svého ředitele Karla Feixe do médií nejrůznější báchorky o nehospodárném chování státu, jejichž smyslem je ozřejmit českému daňovému poplatníkovi výhodnost původní smlouvy, která v prvních pěti letech odčerpala polovinu vybraného mýta. Po otevření obálek se ukázalo, že můžeme mýto vybírat za polovinu původní ceny a Karel „Jaromír“ Feix je tu s další pohádkou: Nabídky jsou pro stát prohrou, stávající systém může zlevnit.

Na podobné nesmysly obvykle nereaguji, neboť předpokládám, že novinářům a koneckonců i veřejnosti musí být jasné, o co jde. Firma, které hrozí ztráta byznysu za 1,5 miliardy ročně, bude tvrdit cokoli, jen aby tendr zpochybnila. K mému překvapení si ale Petr Holub spletl mé mlčení se souhlasem. S tím, čemu okázale říká data od Kapsche, pak nakládá jako s potvrzenými fakty a vyjde mu, světe div, že se soutěž minula účinkem. Lepší by bylo ponechat si stávající systém, za který bychom platili jen 900 milionů ročně.

Slevu Feix vysvětluje tak, že 600 milionů by ušetřil za výdaje na 250 prodejních míst, kde jsou k dostání palubní jednotky či náklady na použití platebních karet při hrazení mýta, se kterými soutěž na nový model výběru mýta nepočítá. Když jsme v roce 2016 s Kapschem sjednávali dodatek ke smlouvě, chtěli jsme síť distribučních a kontaktních míst zredukovat a tím státu ušetřit. A co nám tehdy Karel Feix pověděl? Že taková redukce bude mít na cenu jen minimální, spíše však žádný vliv. Musím se tedy ptát: nemluvil pan Feix pravdu tehdy, nebo dnes?

Cenu za výběr mýta se podařilo dodatkem snížit z dvaceti na patnáct procent. Po otevření obálek víme, že ji můžeme snížit až k deseti procentům, což při ročním výběru mýta okolo 10 miliard činí jednu miliardu, a to nejen za provoz, ale včetně dodávky nového systému. Podle Feixe a Holuba je to ale víc, než stojí současný provoz. K tomuto udivujícímu závěru dospěli jednoduchým kouzlem. Za dosavadní cenu totiž vzali oněch devět set milionů, které nikdy nikdo nikomu nenabízel. Ve skutečnosti o ní víme pouze to, že ji pan Feix vytáhl z klobouku.

Stanovit předpokládanou hodnotu u zakázky na službu, která není běžně na trhu obchodována, je vždy složité. Škoda, že nám Karel Feix neprozradil, za kolik mýto ve skutečnosti provozuje, o trochu dřív. Námi stanovená poptávací cena 29 miliard za deset let tak opravdu mohla být trochu nadsazená, jak uvádí Petr Holub. Ale z prstu jsme si ji nevycucali. Vycházeli jsme z cen, které nám roky účtoval Kapsch. Že je kapánek nadsazená se ukázalo až po otevření obálek, včetně té od Kapsche.

Stejně jako Kapsch a mnozí další nepaří Petr Holub k fandům nově zpoplatněných úseků. To je legitimní. Osobně jsem byl příznivcem spíše menšího rozšíření, ale jedná se o milník, který jsme minuli před rokem a nyní už se před něj nelze vracet. Výnos z mýta na jedničkách je menší než na dálnicích, rozhodně však není nulový, jak naznačuje Holub. Podle odborné studie by mělo jít zhruba o 80 % vybraných peněz na stávajících zpoplatněných silnicích první třídy. Podle našich propočtů zde za rok vybereme 2, 5 miliardy, což není málo.

Pokud se týče obav, že budou kamiony objíždět zpoplatněné úseky po silnicích II. A III. třídy, nesdílím je. Nějaký trouba se jistě najde, ale až zjistí, že najede o desítky či stovky kilometrů víc a ještě nejspíš někde uvázne v příliš ostré zatáčce nebo před nízkým podjezdem, rychle si to rozmyslí. Krom toho máme i zákazové značky a prostředky, jak vynutit jejich dodržování. Pokud by se i přesto ukázalo, že některé silnice objížděním kamionů trpí, budu pro, aby těch 2, 5 miliardy, které vybereme navíc, dostaly kraje na jejich opravy.

Kritický pohled na výběr mýta a všech potíží s tím spojených je jistě možný. Stát udělal řadu chyb, které se jen pomalu a s velkými obtížemi daří postupně napravovat. Holubův text však s kritickým pohledem nemá nic společného. Namísto faktů operuje se smyšlenými čísly, ze kterých pak vyvozuje nesmyslné závěry. Můžu jen spekulovat, kdo za takový nepořádek v hlavě může, ale skutečný novinář by neměl o mýtu psát jako tiskový mluvčí firmy Kapsch.