Obhajoba Ruska, kritika tajných služeb. Na Zemanovo vyjádření se stále čeká

ČESKO-RUSKÉ VZTAHY

Obhajoba Ruska, kritika tajných služeb. Na Zemanovo vyjádření se stále čeká
V minulosti se Miloš Zeman často vyjadřoval na konto BIS, ovšem nijak zvlášť lichotivě. Foto: Pražský hrad
1
Domov

Česká veřejnost napjatě čeká na vystoupení prezidenta Miloše Zemana k současné česko-ruské diplomatické válce. Důvodů je mnoho: hlava státu jde na ruku Moskvy už delší dobu, ať už šlo o přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, případ novičok či vakcínu Sputnik V. Se svým protějškem Vladimirem Putinem navíc udržuje přátelské vztahy. Po oznámení zapojení ruských tajných složek do vrbětického výbuchu se ale zdržel jakýchkoliv komentářů. Zeman kromě toho má s českými tajnými službami složitou historii a mnohokrát zpochybnil jejich práci. Šéfa Bezpečnostní a informační služby (BIS) Michala Koudelku moc nemusí a několikrát ho odmítl jmenovat generálem.

Uběhl už týden od překvapivé tiskovky, kde premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) oznámili zapojení ruských tajných služeb do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Za tu dobu se k dávnému incidentu i vyhoštění ruských diplomatů vyjádřil už kdekdo, hlas prezidenta Miloše Zemana nicméně nadále chybí. Jakékoliv poznámce k česko-ruskému sporu se hlava státu vyhnula i při jmenování nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD), kterého čekal křest ohněm v podobě tvrdé české reakce na vyhoštění pracovníků ambasády v Moskvě.

Mlčení Pražského hradu okomentoval mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že se Zeman vyjádří až v neděli na CNN Prima News (přičemž se má natáčet v sobotu v Lánech), za což prezident schytal vlnu kritiky ze strany opozičních politiků i veřejných figur. Podle Babiše je Zeman nicméně plně podporuje vládní kroky a je průběžně informován o všech krocích proti ruské straně. Nejinak tomu mělo být i v případě středečního ultimáta, že pokud Rusko neumožní návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů, ve čtvrtek odpoledne rozhodne o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v Praze tak, aby odpovídal stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Rusové na striktní paritu nakonec přistoupili, ačkoliv do vypršení ultimáta mlčeli.

Prezident se doposud stál spíše na straně Ruska. „Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda. A já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou. Úvahy o tom, že tam sice jsou, ale jsou na dovolené, mně připadají poněkud komické, protože v současné době je východní Ukrajina asi nejhorší místo na dovolenou,“ prohlásil prezident Zeman 5. září 2014 ke zprávám o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině. Obdobným způsobem komentoval i kauzu novičok či vakcínu Sputnik V, se kterou tlačil na bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného.

„Čučkaři, kteří nenašli jednoho jediného špiona“

V minulosti se Zeman často vyjadřoval na konto BIS, ovšem nijak zvlášť lichotivě. Opakovaně zpochybňoval její práci a šéfa rozvědky Michala Koudelku již párkrát odmítl jmenovat generálem. „V Kanceláři prezidenta republiky začal pracovat pan Jiří Rom, bývalý šéf analytiky BIS. A já panu premiérovi při naší nejbližší večeři předám materiál, který se týká pana Koudelky. Myslím si, že každé rozhodnutí se má argumentovat, a tento materiál bude argumentací (proti povýšení ředitele BIS Koudelky do generálské hodnosti)…,“ řekl například Zeman v říjnu 2020.

„Doufám, že neprozrazuji žádné jiné státní tajemství, než je tajemství o neschopnosti BIS, když vám řeknu, že za těch šest let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného, ať už ruského nebo čínského, špiona,“ řekl prezident 6. prosince 2018 na TV Barrandov poté, co BIS zveřejnila výroční zprávu za rok 2017, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví.

„Takže, když budou plácat o tom, že se to tady hemží ruskými a čínskými špiony a přitom za šest let nedokázali jednoho jediného špiona chytit, tak je to plácání, ale pro méně informované lidi je to plácání docela přesvědčivé,“ dodal Zeman, který zpravodajce označil v jednom z mnoha dalších výroků za „čučkaře“. O to sledovanější bude nadcházející vyjádření Zemana k vrbětické kauze, jelikož zde BIS sehrála svou roli a identifikovala hned několik spolupracovníků ruských tajných služeb na zdejší ambasádě.

Mimo to prezident vloni požadoval po BIS jména ruských špionů v ČR i informaci, jaké operace ruské zpravodajské služby podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Politici a bezpečnostní experti upozornili na to, že kontrarozvědka by odpovědí mohla ohrozit své zdroje a takzvané živé operace.

Kostrbatý vztah s tajnými službami dává také vzpomenout na bamberskou aféru, kdy se dostalo na povrhc, že v roce 1995 vyrazil Zeman coby tehdejší předseda ČSSD se stranickým kolegou Karlem Machovcem do německého města Bamberg na jednání s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Ten měl na schůzce nabídnout sociální demokracii několik set milionů darem a také kompromitující materiály na představitele ODS a ODA. Na oplátku Vízek požadoval ministerská křesla ve vládě pro své lidi a další funkce. Zeman novinářům řekl, že si na nějaké setkání pamatuje, ale že s „psychopatem“ Vízkem „po pěti minutách vyrazil dveře“. ČT však později zjistila, že schůzek bylo dohromady pět. Ačkoli se korupční aférou zabývala policie i BIS, nakonec vyšuměla do ztracena. Zeman se pak brzy poté stal po předčasných volbách českým premiérem.

Zemanovo okolí kouká na kauzu skepticky

Za uplynulý týden se Zeman stihl potkat s policejním prezidentem Janem Švejdarem a svým předchůdcem Václavem Klausem v souvislosti s kauzou Vrbětice. Exprezident se na účet česko-ruské diplomatické války i vládních kroků vyjadřoval kriticky. Vládní strany podle něj znervózněly před volbami, a tak se snaží „vytáhnout z klobouku nějakou kauzu“, která by jim zajistila přízeň veřejnosti. „Mluvil s prezidentem Zemanem a souhlasím s tím, že než vyřkneme nějaké zásadní soudy, tak bychom si měli vyčkat na dodání opravdu seriózních dat a informací a nedělat to bez toho. Myšlenka, že dáváme ultimáta Rusku, když ta data opravdu pořád nejsou, tak to já myslím, že není správné,“ prohlásil Klaus.

Bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta řekl v České televizi, že se vláda svým počínáním sice tváří sebevědomě, ale zároveň porušuje zvyklosti v rámci diplomacie a mezinárodních vztahů. „Ten výbuch se odehrál před více jak šesti lety. Zhruba před třemi lety bylo zjištěno dodatečně, že se tam pohybovali dva důstojníci ruské vojenské rozvědky. A teprve v březnu letošního roku jsme se náhle dozvěděli, že oni by měli mít něco společného s tím výbuchem,“ uvedl s tím, že vláda nejspíše měla další, dosud nezveřejněný důvod, proč vše začala narychlo řešit až nyní.

Dodal, že diplomatickou válku už Česko prohrálo. „Nestalo se to, s čím jsme počítali, a naši spojenci nás nepodrželi,“ rozvedl dál Bašta. Zatím solidarita ze zahraničí nedosáhla takové úrovně jako v případě Velké Británie a její novičokové kauze. Ruské diplomaty zatím vyhostilo Slovensko a pobaltské státy. „Náš úder přišel vlastně nazmar. Projevili jsme se jako suverénní země, ale zůstali jsme v tom sami,“ doplnil.