„Vyhlašovat mohou, co chtějí.“ Loutkový stát Jižní Rus by Moskva stěží udržela
LOUTKOVÉ STÁTY
Vyhlášení loutkového státu „Jižní Rus“ je sice možné, je však otázka, jak dlouhá by byla jeho existence. Kvazistát podle uniklého dokumentu, který zveřejnilo Rádio Svoboda, zvažuje Rusko vyhlásit na dobytých územích na jihu Ukrajiny. Jenže pokud bude současná vojenská situace pokračovat a na Ukrajinu budou proudit dodávky těžké techniky, dlouhodobě jde zřejmě spíše o neudržitelnou utopii.
Plán podle Rádia Svoboda vznikl 16. dubna, na jeho počátku stojí zmínka, že Ukrajina po svržení „řádně zvoleného prezidenta“ v roce 2014 „ztratila legitimitu“. „V reakci na teror a totalitní vnucování ideologie nacismu a banderovců bývalým státem Ukrajina přebíráme v osobě Jihoruské lidové rady moc do svých rukou a zakládáme nový stát Jižní Rusko,“ stojí v údajném manifestu.
Z manifestu není jasné, na jakém území by se měl stát rozkládat, kromě příklonu k separatistickým republikám či Krymu zmiňuje například i dědictví Novoruska z dob Kateřiny Veliké, které sahalo až k hranicím v posledních dnech skloňovaného Podněstří. Jde o území, na kterém se podle historika a potomka potomka donských kozáků Alexeje Kelina v dějinách často měnily hranice a zejména za Sovětského svazu docházelo k přesunůmdo populace kvůli snaze zamezit vzniku národních států.
Podle něj jde o poměrně předvídatelné kroky vzhledem k tomu, že se Rusku nezdařil původní plán a nyní potřebuje ukázat alespoň nějaké vítězství. „Když už ne oddělení celé Ukrajiny, tak alespoň Doněcká a Luhanská oblast a ideálně zablokovat Ukrajině přístup k moři. Nakonec to ilustruje i to, že se snaží maximum lidí evakuovat do Ruska do táborů pro selekci s tím, aby až tam proběhne referendum, například i pod dozorem nějakých mezinárodních organizací, aby ti, kteří zůstali, hlasovali pro vytvoření samostatného státu,“ řekl deníku Echo24 Kelin. O takovém referendu s přítomností mezinárodních pozorovatelů se manifest zmiňuje.
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra však situace v současnosti stěží vypadá pro Rusko natolik optimisticky. Rusko sice dokázalo dostat pod (neúplnou) kontrolu Mariupol a Cherson, kde by mohlo dojít k ustavení určité lidové republiky po vzoru Doněcké a Luhanské, je však otázka, zda je pro Rusko možné území vojensky déle udržet, natož obsazovat území dále k západním hranicím. „Vyhlašovat mohou, co chtějí. Pokud ovšem budou boje pokračovat se stejným tempem ztrát, které mají doteď, tak za dva měsíce ruská armáda efektivně přestane existovat jako bojeschopná síla,“ řekl deníku Echo24 analytik a spolupracovník redakce Visingr s tím, že na kontrolu tohoto území zkrátka Rusové nemají vojáky.
Některé kroky už naznačují postup k vytvoření dalšího separatistického území a podle Kyjeva chce Rusko referendum o jeho vzniku uspořádat právě v Chersonu. Ruští okupanti už mimo jiné oznámili, že od 1. května začne v Chersonské oblasti fungovat jako oficiální měna ruský rubl. Přechodné období obou měn má pak trvat nanejvýš čtyři měsíce.
Rusové nyní podle Visingra chtějí postupovat do vnitrozemí východních částí Ukrajiny. „Chtějí postupovat od Izjumu na jih, od Mariupolu na sever, ty jednotky by si měly dojít vstříc a obklíčit část ukrajinské armády na Donbasu. Ale ten postup je strašně pomalý, postoupí za den třeba o kilometr, o dva, obsadí malou vesnici, ale vzhledem ke vzdálenostem, o kterých se tam bavíme, je to nesmyslně pomalé,“ řekl Visingr s tím, že Rusové nyní postupují do hloubky vybudované ukrajinské obrany. Platí tak za pomalý postup obrovskými ztrátami. „Po nějaké době se jejich útok vyčerpá, oslabí tak, že jednotky nebudou schopné postupovat a potom se samozřejmě nabízí Ukrajincům provést velkou protiofenzívu a začít Rusy zatlačovat,“ dodal Visingr.
Jasným cílem je podle něj nyní způsobit Rusku totální vojenský debakl a zdrcující porážku, která má otřást v zemi politikou i společností. „Ukrajinci na to kapacity mají – mají morálku, lidi a potřebují techniku. Proto jim teď Západ dodává těžké útočné zbraně včetně těžkého dělostřelectva, které v moderní válce způsobuje přes 80 % ztrát živé síly. V momentu, kdy začnou Ukrajinci masivně nasazovat západní dělostřelectvo, tak bůh pomáhej Rusům, protože nikdo jiný jim nepomůže,“ řekl Visingr s tím, že po prvotním nečekaném úspěchu Ukrajiny došlo k obratu na Západě a zejména ve Spojených státech, které chtějí využít příležitost Rusko prostřednictvím Ukrajiny porazit.
Možnost vyhlásit loutkový stát „Jižní Rus“ koresponduje s dříve vyhlášeným novým cílem „speciální vojenské operace“, jak Kreml válku na Ukrajině nazývá, podle kterého chce Rusko získat celý Donbas, ale právě také obsadit celý jih země a odstřihnout tak Ukrajinu kompletně od moře. To by znamenalo značné dopady na ukrajinskou ekonomiku. Ztráta velkých přístavů by byla pro ukrajinský export takřka smrtelná. Kromě rozsáhlých průmyslových oblastí na východě, kde se těží asi 75 procent ukrajinského uhlí, by země přišla zhruba o čtvrtinu obyvatel.
Rusko by v takovém případě také získalo spojnici s Podněstřím, separatistickou republikou odtrženou od Moldavska a sousedící s jiho-západní Ukrajinou. Kyjev v poslední době vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu. Podle analytiků je však spíše hrozba i použitelnost tohoto území ze strany Ruska minimální.
