Tři roky EET. Experiment, který zdražil jídlo

Také na ministerstvu financí oslavili počátek adventu. Na velkolepé tiskovce za účasti premiéra Andreje Babiše sice nepřipomněli, že se před dvěma tisíci lety chystal příchod Spasitele, stačilo jim však, že před třemi lety přišla EET. A také elektronická evidence tržeb zapůsobila na Čechy blahodárně.

Jak stojí v prezentaci, za tři roky s EET získal státní rozpočet navíc 33 miliard, protože hostinští, hoteliéři i obchodníci najednou začali přiznávat vyšší tržby. Vedlejším přínosem pak bylo, že hostinských živností přibývá rychleji než kdykoli předtím a že mzdy v pohostinství rostou rychleji než v jiných sektorech národního hospodářství. Od května navíc čeká stejná operace další podnikatele, tedy hlavně řemeslníky a svobodná povolání. To bude teprve dobře.

Přesto člověka napadne, že při oslavách EET chybějí podobně velkolepé fanfáry, kterými příchod vánočního času oslavují křesťané a obchodníci. Jako kdyby měly strohé statistiky spíše něco zakrýt, než aby ilustrovaly nezpochybnitelné a všemi uznávané dobro. Zvýšení počtu hospodských živností, jak je napočetlo ministerstvo průmyslu, například zakrývá zjištění Eurostatu, že za tři roky ubylo v restauracích a hotelech 2300 podnikatelů, kteří někoho zaměstnávají, a že jich je tedy o 15 procent méně. Sice to opravdu dorovnaly nové živnosti, ve kterých nejsou žádní zaměstnanci, rozkvět sektoru ovšem vypadá jinak. Mzdy v pohostinství skutečně rostly o něco rychleji než průměr, jenže stále dosahují ubohých 58 procent celorepublikové úrovně. Naopak propast mezi průměrným platem v maloobchodě, kde se také zaváděla EET, a ve zbytku ekonomiky se za poslední tři roky zvětšila. Je to úspěch?

Jistě je možné připustit, že o vedlejší efekty tolik nejde. Elektronické pokladny jsou donucovací prostředek, některým lidem mohou být nepříjemné, z pohledu většiny národa a také většiny poctivých podnikatelů ale je dobře, že tito lidé byli donuceni přiznat tržby a zaplatit vyšší daně. Třiatřicet miliard za tři roky je přece slušná částka.

Nečekaný výpadek DPH

To by se dalo říci, jen kdyby ministerstvo financí vysvětlilo, u jakých daní se příjmy vylepšily. EET byla v první řadě zaměřena na lepší výběr daně z přidané hodnoty, ovšem úřady k tomu z bůhvíjakých zdrojů přičítají ještě lepší výběr daně ze zisku firem, z příjmů fyzických osob a pojistného. Dostávají se tak do podezření, že statistiky vylepšují neprůhlednými konstrukcemi.

Konkrétně výběr DPH rostl po krizi nejvíc v roce 2014, kdy se projevilo zvýšení daňové sazby z dob ministra financí Miroslava Kalouska a v menší míře zadržení odpočtů, na které po svém nástupu do této funkce přistoupil Andrej Babiš. Výběr tehdy po očištění od inflace vyrostl o víc než deset procent. Pokud se od vlivu odpočtů a inflace odhlédne v následujících letech, rostl výběr DPH každým rokem o 5 až 6 procent. Výjimku přinesl až letošní rok, kdy se DPH z neznámých důvodů zlepšila jen o 1,6 procenta. Kromě výjimečných let 2014 a 2019 tak rostl výběr DPH stejným tempem jako maloobchodní tržby a vliv elektronických pokladen, zaváděných na přelomu let 2016 a 2017, na tom nic nezměnil.

Otevřete peněženky

Na první pohled vypadá jako úspěch, že v roce 2017 vyrostly tržby v hotelech a restauracích o 12, resp. 20 procent, a ministerstvo tento údaj statistického úřadu také jako úspěch EET prezentuje. Jde však o čísla neočištěná o inflaci. Ve stálých cenách vyrostly tržby hotelů o osm a restaurací o deset procent. Jinak řečeno, stát vydělal, ale jen díky tomu, že hoteliéři, hostinští a jejich dodavatelé využili zavedení pokladen k tomu, aby zvedli ceny. Byl to úspěch, který nezaplatil legendární nepoctivý hospodský, ale zákazníci. V letech 2018 a 2019 k tomu navíc přistoupil další pozoruhodný efekt. Zdražování v hospodách se už nezastavilo a dosahuje ročně čtyř procent. Za tři roky od zavedení EET vyrostly reálné tržby v restauracích o 31 procent, lidé si za to však pořídili jen o 14 procent nápojů či jídla navíc. Obdobné výsledky jsou v hotelech.

Zavedení online registračních pokladen, byť zatím pouze ve třech sektorech hospodářství, bylo velkolepou akcí, ale zároveň také experimentem, který se stejnou přísností zorganizovali už jen Chorvati a s podobnou razancí ještě Slovinci a Rumuni. Nějaký efekt se nepochybně dostavil, vyžadovalo by však podrobný průzkum, co se vlastně v daňové, ekonomické a sociální sféře změnilo. V této chvíli je mimo vši pochybnost jen jedna okolnost: pokud platím za oběd v hospodě stokorunu, posílám až patnáct korun na účet EET.