12 demolice či záchrana památky?

Nutná přestavba, nebo demolice památky? Výstavbu galerie provází kritika

NOVÉ

Témata: , , ,

Nově chystaná galerie Kunsthalle, která se má za dva roky otevřít v budově bývalé trafostanice na pražském Klárově, má do Prahy přinést řadu významných uměleckých děl. Zatím však budí pozornost spíše způsobem, jakým vzniká. Záměr rekonstrukce památkově chráněné bývalé trafostanice na nové kulturní centrum se podle některých odborníků změnil spíše v její demolici. Autoři projektu oponují – v současnosti prováděné rozsáhlé úpravy jsou podle nich nezbytné.

Bývalá Zengerova trafostanice na pražském Klárově prochází od podzimu zásadní proměnou. Z památkové chráněné budovy v současné době na svém místě stojí pouze její část – nemalá část budovy byla zbourána. Toho si všimli i někteří odborníci, kteří dlouhodobě poukazují zejména na to, že je budova od roku 2015 památkově chráněná.

„Normálně by to člověk u kulturní památky neočekával, zejména v případě, kdy se nejedná o nějakou stavbu středověkou, která se někdy stovky let rozpadá, ale jedná se o poměrně novodobý objekt, z konce 20. let, robustně postavený,“ řekl deníku Echo24 historik architektury Zdeněk Lukeš. „Ta budova je kvalitní, dělali ji dva Kotěrovi žáci, architekt Kvasnička a architekt Mayer na konci 20. let, a na to, že je to trafostanice, je to architektonicky kvalitní, takže doufám, že další rozklad nebude následovat, a že to opraví,“ dodal architekt s tím, že konkrétní detaily projektu nezná. „Ale pokud tam má být kulturní centrum, i vzhledem k té úžasné poloze na Klárově, je to samozřejmě dobré, protože tu původní funkci budova už dlouho neplnila,“ uvedl architekt.

Původně plánovaný hotel

Přestavba bývalé trafostanice byla plánovaná dlouhodobě. První projekt její rekonstrukce počítal před několika lety s tím, že se z budovy stane hotel. Z realizace již vytvořených návrhů však nakonec sešlo. Možnost rekonstrukce budovy tehdy kritizoval Klub Za starou Prahu.

„Plánovalo se, že celé hlavní křídlo směřující k ulici Pod Bruskou bude navýšeno a že terasa za hlavní fasádou bude z velké části zastavěna,“ napsala k původním plánům Anna Kusáková z Klubu Za starou Prahu. To by podle historičky vedlo k porušení celkové různorodé koncepce budovy a jejímu zasazení mezi další historické stavby. Stejný problém však podle Kusákové hrozí i při současné rekonstrukci.

„Ten rozsah úprav je pořád obrovský,“ řekla Anna Kusáková deníku Echo24. „Nejdůležitější je, aby se ten objekt nenavyšoval. Jedna z jeho hlavních výhod spočívá v tom, jak je celkově rozčleněný, a ten prostor, kde byla terasa, byl snížený, a přirozeně to navazovalo na výškovou hladinu Malé Strany,“ uvedla historička. „A ten výklad vlastně předpokládá, že se ten objekt bude navyšovat, terasa i hlavní křídlo k silnici,“ dodala Anna Kusáková.

Podle jednoho z hlavních autorů architektonického projektu byla přestavba konzultována s památkáři, a změny tak podle něj do celkové podoby Klárova negativně nezasáhnou. „Výšky všech historických krovů a říms zůstanou zachované. Jediným soudobým prvkem střešní krajiny bude již zmíněná nástavba v místě původní technologické terasy směrem do ulice U Bruských kasáren, která ovšem nepřevýší hřebeny okolních střech,“ uvedl pro deník Echo24 architekt Jan Schindler, který je spoluautorem návrhu.

Podle odborníků je dále podstatné to, aby se historické prvky objektu navrátily na své původní místo. „Má takový dojem, že je to plíživá demolice, i přes to, že je to kulturní památka,“ uvedl pro deník Echo24 ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel. „Je pravda, že část může mít nějaký důvod, že to mohlo být nějakým způsobem poškozeno staticky,“ dodal historik „Nemělo by  ale se stát, že by ty demolice měly být záminkou k tomu, že se bude nějak radikálně měnit charakter té stavby. Pokud tedy bylo něco, ať už z jakýchkoliv důvodů zbytečně odstraněno, tak je třeba, aby se stavba vrátila do toho původního stavu. Samozřejmě za předpokladu, že to splňuje nový účel,“ doplnil Richard Biegel.

Přestavbou bývalé Zenglerovy trafostanice se v předloňském roce zabývala také Památková inspekce ministerstva kultury. „Důvodem pro zahájení přezkumného řízení byly důvodné pochybnosti o souladu závazného stanoviska s právními předpisy,“ uvedla pro deník Echo24 Petra Hrušová z ministerstva kultury. „V rámci přezkumného řízení získala Památková inspekce dostatek důkazů o tom, že navrhované práce sice nejsou plně v souladu se zájmy památkové péče (s adaptací budovy však vyslovila souhlas ve svém písemném vyjádření i odborná organizace státní památkové péče, tj. Národní památkový ústav), ale zároveň v souladu s ust. § 94 odst. 4 správního řádu bylo zjištěno, že újma na právech vlastníka nabytých v dobré víře by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla veřejnému zájmu, při čemž na základě těchto skutečností bylo přezkumné řízení v lednu 2018 zastaveno,“ uvedla Petra Hrušová.

Návrat do původní podoby

Ředitelka připravované galerie Kunsthalle Ivana Goossen slibuje, že k navrácení původních prvků dojde. „Fasáda celého objektu bude opět vrácena do původní podoby. Veškeré historicky cenné a významné prvky byly ještě před zahájením lokálních demoličních prací šetrně vyjmuty a jsou nyní uskladněny mimo staveniště. Při dokončování objektu budou restaurovány a zpětně navráceny na svá původní místa,“ uvedla Ivana Goossen pro deník Echo24.

Podle ředitelky jsou prováděné změny nezbytné především z bezpečnostních důvodů. „Ano, probíhají dílčí demolice, protože původní stavba obsahovala některé dnes normou nepřijatelné materiály. Bohužel ve 30. letech minulého století bylo běžné pro stavby železobetonových konstrukcí používat hlinitanový cement, který časem nekontrolovaně degraduje, a je tedy staticky velmi nebezpečný,“ uvedla pro Echo24 Ivana Goosen s tím, že dalším problémem jsou kontaminace oleji a dalšími nebezpečnými látkami, vzniklými během užívání budovy k jejím původním účelům.

Chráněná památka

Objekt je od dubna roku 2015 kulturní památkou. „Z hlediska památkové péče jsme museli získat závazné stanovisko Odboru památkové péče MHMP a zároveň Národního památkového ústavu. Tyto stanoviska byla vydána ve fázi územního rozhodnutí a následně i pro stavební povolení,“ uvedl Jan Schindler.

Oba úřady stavbu posvětily, podle ředitele památkového odboru přestavba probíhá v souladu s jejich rozhodnutím. „Z pohledu památkové péče je důležité, že dochází ke konverzi původně průmyslové stavby pro nové využití. Původní strojové vybavení technologicky dosloužilo a budova byla nevyužívána a zanedbána,“ uvedl pro deník Echo24 ředitel Odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Skalický.

„Objekt má kvalitní vnější plášť, tedy střechu a fasády, je v exteriéru dobře zachován v původní podobě. Vnitřní dispozice této převážně průmyslové stavby byla dochována bez velkých úprav. V interiérech se nachází rovněž množství uměleckořemeslných a průmyslově řemeslných detailů, které byly dokumentovány ve stavebně-historickém průzkumu a budou v objektu znovu použity,“ dodal pro deník Echo24 Jiří Skalický s tím, že na místě stavby dochází k pravidelným kontrolám.

Investorem celého projektu je nadace Pudil Family Foundation, kterou založil bývalý spolumajitel Mostecké uhelné Petr Pudil s manželkou. Tematicky se vedení galerie plánuje věnovat modernímu umění 20. a 21. století, plánovány jsou i kulturní akce pro veřejnost.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Co letos zaujalo v české architektuře. Podívejte se

Fiasko. Stavebnictví podalo nejhorší výkon za poslední rok

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Digitální Týdeník Echo + komentáře Echo24.cz

od 199 Kč

Získejte plnou verzi jedinečných komentářů, esejí, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi a další klíčové texty Echo24.cz

Více info

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.