Blatný vyvolal bouři dávno zveřejněnou statistikou. Ta hovoří i o 60 % „nevyřešených“ úmrtí s covidem-19

ÚMRTÍ

Blatný vyvolal bouři dávno zveřejněnou statistikou. Ta hovoří i o 60 % „nevyřešených“ úmrtí s covidem-19
Koronavirus už zabil podle světových agentur či stanice CNN více Američanů, než padlo ve druhé světové válce. Foto: Shutterstock
Domov

Čísla z dávno zveřejněné statistiky vyvolala ostrou kritiku ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Jeho výroky o započítávání autonehod či jen třetině zemřelých přímo na covid-19 vychází z listopadové analýzy Ústavu pro zdravotní informace a statistiky (ÚZIS). Ta však netvrdí, že další lidé na covid-19 nezemřeli, pouze u nich není zatím jasné, jak velkou hrála nákaza roli.

Ministr zdravotnictví se snažil výroky o započítávání autonehod vyvracet vysoké počty vykazovaných úmrtí v Česku, které mu ve sněmovně při debatě o prodloužení nouzového stavu vyčítala opozice. Později své výroky korigoval v České televizi, když uznal, že autonehody patří k naprosté menšině případů. „My víme, že zhruba 30 procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. 10 procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem,“ uvedl Blatný s tím, že u 60 % je pak pravděpodobnost velká, ale není to jediný důvod.

Za jeho výroky se na něj však snesla ostrá kritika. Šéf České lékařské komory Milan Kubek vyčítal ministrovi bagatelizaci epidemie, lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) se kvůli statistice rozhodl oslovit Společnost českých patologů. „Napsal jsem předsedovi společnosti patologů a požádal ho o vyjádření, jak je to s tím umíráním na COVID,“ uvedl na Twitteru. „To vyjádření je skutečně nesmyslné,“ komentoval výroky bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula pro TV Seznam.

Listopadová analýza, která vyšla ze spolupráce ÚZIS, Českého statistického úřadu a ministerstva zdravotnictví zkoumala data o úmrtí za první pololetí, tedy zhruba od počátku epidemie do září minulého roku. Z analýzy vzorku 407 případů úmrtí vyplynulo, že byl s velkou pravděpodobností příčinou covid-19 ve 27 % případů, z 9 % šlo o úmrtí bez souvislosti s nákazou (tedy například autonehody, srdeční infarkt) a v 64 % pak o spojení koronaviru a dalších chronických chorob. Mezi nejčastější pak patřila ischemická choroba srdeční, diabetes, chronické kardiovaskulární choroby a nádory.

Podobná čísla udávala i předběžná analýza období od září do listopadu, přímou příčinu vykazovalo 36 % případů a kombinaci vážných chorob 57 %. Tuto nejširší skupinu zemřelých má zanalyzovat expertní tým, který má poskytnout odpověď na to, do jaké míry byl příčinou úmrtí koronavirus či naopak některá z komorbidit.

Otázky do skutečného počtu zemřelých však přinášejí i další čísla. Statistika úmrtnosti v minulém roce totiž zaznamenala značný nárůst oproti průměru předchozích let. Z dat Českého statistického úřadu vyplynulo, že za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let.

Statistici neuvedli důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví. Výrazný nárůst úmrtí proti průměru byl patrný zhruba od poloviny září a nejvyšších hodnot dosahoval na přelomu října a listopadu, kdy umíralo dvakrát víc lidí než obvykle. Také z dat ministerstva zdravotnictví je patrný prudký nárůst počtu zemřelých lidí s prokázaným covidem zhruba od října a nejvyšší denní nárůsty byly v první listopadové dekádě.

Nadprůměrná čísla zemřelých však sahala o zhruba pět tisíc případů nad vykázaná úmrtí pozitivně testovaných. Příčinou tak nemusí být samotná nákaza, ale například také dopady odkládané zdravotní péče. Podle odhadů Přírodovědecké fakulty UK pak zemřelo na covid-19 až 17 tisíc lidí, řekl Českému rozhlasu biochemik Jan Konvalinka. „To, co se stalo na podzim loňského roku a děje se stále, je největší umírání v této zemi od 2. světové války. Poprvé od té doby v České republice poklesne průměrná doba dožití u nás,“ upozornil Konvalinka.

K podobným srovnáním dochází i v zahraničí. Koronavirus už zabil podle světových agentur či stanice CNN více Američanů, než padlo ve druhé světové válce. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v USA překročil počet úmrtí hranici 400 tisíc. V Česku podle posledních dat ministerstva zdravotnictví s koronavirovou nákazou zemřelo celkem přes 15 tisíc lidí.