Ano, bude hůř. Co s tím, pane profesore?

KOMENTÁŘ

Ano, bude hůř. Co s tím, pane profesore?
Premiér Petr Fiala (ODS) Foto: Petr Podaný
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Premiér Petr Fiala navštívil v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Po odchodu z audience prohlásil: „Velmi podrobně jsme se bavili o situaci s cenami energií a s energetickou politikou jak v České republice, tak v Evropské unii. Shodli jsme se, že vývoj cen elektřiny – zvlášť v těch posledních dnech – překračuje všechna, i ta nejhorší očekávání.“

Jen pár hodin předtím cena elektřiny na burze překročila 700 eur za MWh. Před dvěma lety ve stejné době se obchodovala za 48 eur za MWh. V lednu 2020, než se rozjela pandemie čínského koronaviru, stála 47 eur. Loni v létě 112 eur za MWh. Stačí si jen chvíli hrát s čísly a říkat, kolikrát vyšší ceny jsou. Je zřejmé, že ten růst bude ničit ekonomiku a rozkládat společnost.

 

Ty ceny nejsou vyšší, protože by výrobcům najednou skokově vzrostly náklady na výrobu. Jsou vyšší čistě kvůli politickým rozhodnutím. Emisním povolenkám, které zdražují výrobu v uhelných elektrárnách. Ještě loni stála jedna povolenka 20 eur. Teď je na 89 eurech. Povolenky jsou umělým zdražením. Politickým rozhodnutím. Druhým důvodem cen prudce letících vzhůru je nedostatek zdrojů elektřiny. To rozhodnutí je opět politické. Především v Německu, ale i v jiných zemích se vypínají uhelné a jaderné elektrárny. Aniž by se nahradily jinými stabilními zdroji. Nahrazují se elektřinou z větru a slunce. Když nesvítí a nefouká, měl být zálohou plyn. Z Ruska. Jenže to mezitím napadlo Ukrajinu a stalo se extrémně rizikovým obchodním partnerem.

Drahá elektřina není žádnou přírodní událostí. Je výsledkem politických rozhodnutí. A nic jiného než politická rozhodnutí ji nesrazí. I kdyby zítra Rusko s Ukrajinou uzavřelo mír, ceny elektřiny na úroveň roku 2020 nespadnou. Proč by to výrobci dělali, když je elektřina vzácná a je jí málo?

Žádné sociální kompenzace ten trend nezmění. Jen budou prohlubovat státní dluhy, byrokracii a přerozdělování. Posilovat dál roli státu v ekonomice.

Drahá elektřina je závažný systémový politický problém, který si žádá systémové politické řešení.

Buď se k němu politici odhodlají, nebo budou pasivně přihlížet, jak lidem dramaticky padá životní úroveň. A budou to ve stylu Petra Fialy komentovat slovy, že růst cen elektřiny přesahuje všechna očekávání.

Fiala rozhodně není výjimkou. Včera vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron s mimořádným živě vysílaným projevem k vládě. „Již několik let zažíváme konec něčeho, co by se mohlo zdát jako hojnost. Konec hojnosti produktů a technologií, o kterých jsme se domnívali, že je budeme mít kdykoli k dispozici.“ Občané Francie a celé Evropské unie se podle šéfa Elysejského paláce musejí připravit na velké změny k horšímu, které zapříčiňuje současná ekologická a bezpečnostní situace v Evropě.

Zvláštní pohled. Političtí lídři od Fialy po Macrona se situují do role pozorovatelů a připravují lidi na to, že bude hůř. Voliči od nich ale nechtějí slyšet popis stavu. Od toho jsou komentátoři, politologové, političtí filozofové. Fiala a Macron vládnou. Vládnout znamená rozhodovat. Oni nemají popisovat, ale přicházet s řešením. Oni jsou v té těžké době u volantu. Ta těžká doba nepomine sama.

Lidé právem čekají nápady a tvořivost, co s tím. Ne pesimistické prognózy, připravující je na těžké časy. Složité doby často nechaly vyrůst lídry. Snad se objeví i teď. Šetření a omezení blahobytu rozhodně není tím, co posune západní civilizaci k prosperitě. Stejně jako změnu klimatu nevyřeší, že se bude šetřit, ale jen výrazný technologický posun, který pomůže s adaptací na teplejší a sušší roky. Ten se ale nezrodí z pesimistických příprav na katastrofy ani z centrálního plánování typu Green Dealu. Ale z tvořivosti, odvahy a energie.

Tou první výzvou je zcela změnit evropský trh s elektřinou. Skoncovat s pseudotrhem, který ji zdražuje tak, že rozkládá společnost.

×

Podobné články