1 Nepokoje v Jižní Americe

Neklidná Jižní Amerika: V Bolívii se vzbouřili policisté, v Chile vzplála univerzita

, NOVÉ

Témata: , ,

Ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz se v pátek vzbouřily některé policejní jednotky proti svým velitelům. Na několika místech se dokonce připojili k protivládním protestům proti znovuzvolení bolivijského prezidenta Eva Moralese, které trvají už přes dva týdny. Informaci přinesla agentura AFP. Morales v sobotu v reakci na události na Twitteru varoval před státním převratem. Úřady však zatím vylučují, že by do ulic povolaly armádu.

Vzpouru ohlásil maskovaný policejní příslušník. Uvedl, že se jeho kolegové z města Sucre na jihovýchodě země spolu s policisty z měst Santa Cruz na východě a Cochabamba v centrální části „přidávají k bolivijskému lidu“. „Nemohli jsme dál pokračovat s touto narko-vládou, s touto nespravedlivou demokracií,“ prohlásil policista do kamery místní televize. Asi dvacítka dalších policistů byla na střeše služebny a mávala bolivijskými vlajkami. Ze země je svými pokřiky podporovaly desítky mladých protivládních demonstrantů.

Také v metropoli La Paz se podle AFP objevily situace, kdy se policisté přátelsky zdravili a bavili s demonstranty. Několik desítek jich s nimi dokonce pochodovalo a vykřikovalo protivládní hesla. Zbylí policisté se prozatím stáhli do služeben.

„Bratři a sestry, naše demokracie je v ohrožení kvůli probíhajícímu státnímu převratu, který zahájily násilné skupiny proti našemu ústavnímu pořádku. Odmítáme před mezinárodní komunitou tento útok na právní stát,“ napsal prezident na twitteru. Morales také vyzval občany, aby bránili „vyšší dobro před veškerými politickými zájmy“. Prohlášení učinil po mimořádné schůzi vlády, které se zúčastnil i náčelník generálního štábu.

Ministr obrany Javier Zavaleta v sobotu však prozatím odmítl, že by se proti vzbouřencům chystala zakročit armáda. „V tuto chvíli nepovedeme žádnou vojenskou operaci, to je naprosto vyloučeno,“ prohlásil Zavaleta před jednáním.

Demonstrace v Bolívii trvají přes dva týdny a vyžádaly si nejméně dvě oběti na životech a stovky zraněných. Zažehl je výsledek prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle nejvyššího volebního úřadu už v prvním kole opět zvítězil Morales. Opozice výsledky označila za podvod a pochybnosti vyjádřila také Organizace amerických států (OAS), která nyní v zemi provádí kontrolu hlasování. Nejvyšší volební úřad totiž na téměř 24 hodin pozastavil průběžné zveřejňování výsledků a po jeho obnovení byl výsledek výrazně odlišný, takže se už nemuselo konat druhé kolo.

Podle komentátorů se čím dál tím více prohlubuje propast mezi příznivci a odpůrci Moralese. V konfliktu navíc stále více figurují také ekonomické otázky či spor venkova a města.

Morales je prvním indiánským prezidentem Bolívie, ve funkci je od ledna 2006. Opozice ho ale viní z autoritářství. V úřadu je tak dlouho i díky tomu, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Nepokoje pokračují také v Chile

Desítky tisíc lidí se v noci na sobotu zúčastnily pokračujících demonstrací v Chile. Při střetech s policií přitom podle agentury AFP vzplála budova místní univerzity, která leží blízko náměstí Plaza Italia. To je už po tři týdny centrem protestů proti vládě prezidenta Sebastiána Piňery a ekonomickým nerovnostem ve společnosti.

Metropolí Santiagem se v sobotu procházel pokojný protestní průvod. Na jeho okrajích však docházelo ke střetům s policií. Skupina maskovaných radikálních demonstrantů v jednu chvíli zaútočila na policisty a zapálila barikády na ulici. Od nich zřejmě podle svědků na místě vzplanul rektorát soukromé univerzity Pedra de Valdivii. Požár hasilo na 16 týmů hasičů.

Demonstraci vyvolal Piňerův čtvrteční projev, v němž kvůli pokračujícím protestům oznámil nová bezpečnostní opatření. Uvedl také, že s krizí bude nakládat jako s porušováním veřejného pořádku. Lidé v sobotu při pochodu mávali chilskými vlajkami a když procházeli kolem prezidentského paláce, křičeli protivládní hesla a požadovali Piňerovu demisi.

Zatímco prezident přitvrzuje tón ohledně bezpečnosti, neoznámil zatím žádná nová sociální opatření, kterými by odpověděl na rozhořčení demonstrantů. Ti požadují především zvýšení rozpočtu na důchody, zdravotnictví a vzdělávání.

Demonstrace v Chile vypukly v polovině října a jsou nejzávažnějšími protivládními protesty za posledních 30 let. Začaly původně kvůli dalšímu zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile, přerostly však v širší hnutí za větší sociální spravedlnost a rozšířily se i mimo metropoli.

Menší protesty se v sobotu konaly podle místních médií i na dalších místech v zemi. V přístavu Vina del Mar severozápadně od metropole se například policisté střetli s demonstranty, jež v centru města vztyčili barikády.

Čtěte také: Protesty v Chile kvůli zdražení MHD mají už 11 mrtvých

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.