Zaprodal Kastner duši ďáblu? Zachránce 1700 Židů zavraždil atentátník

Zaprodal Kastner duši ďáblu? Zachránce 1700 Židů zavraždil atentátníkNOVÉ
Téměř 1700 Židů se podařilo v červnu 1944 zachránit před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů a téměř jistou smrtí díky vlaku, který byl vypraven z Budapešti do Švýcarska zásluhou maďarsko-židovského právníka a novináře Rudolfa Kastnera. Foto:

Zdroj: Wikimedia Commons/Faigl.ladislav

Svět

dohodl se s Eichmannem

Echo24

Téměř 1700 Židů se podařilo v červnu 1944 zachránit před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů a téměř jistou smrtí díky vlaku, který byl vypraven z Budapešti do Švýcarska zásluhou maďarsko-židovského právníka a novináře Rudolfa Kastnera.

Takzvaný Kastnerův vlak, jehož vypravení Kastner vyjednal s nacistou Adolfem Eichmannem výměnou za peníze a cennosti, odjel z Budapeští 30. června 1944. Někteří jeho pasažéři se do bezpečí ve Švýcarsku dostali v srpnu, většina pak v prosinci téhož roku.

Pasažéry vlaku, mezi nimiž bylo asi 270 dětí, byli lidé všech sociálních skupin. Ti movitější z nich zaplatili 1500 dolarů (ekvivalent nynějších asi 21 000 dolarů) a pokryli tak náklady i ostatním. Během cesty museli na Eichmannův příkaz přečkat řadu týdnů v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Do Švýcarska nakonec dorazilo 1670 lidí, kteří byli ubytováni v hotelech nedaleko Montreux.

Sám organizátor vlaku se po válce usadil v Izraeli, kde však musel v 50. letech čelit řadě nařčení. Viněn byl z toho, že zachránil skupinu lidí, aniž by před hrůzami koncentračních táborů varoval ostatní Židy.

Kritici mu vyčítali i to, že do vlaku zařadil členy své rodiny a řadu lidí z rodného Kolozsváru (nyní rumunská Kluž). Viněn byl i s kolaborace s nacisty.

V takzvaném Kastnerově procesu byl odsouzen za to, že, dle soudce, „zaprodal duši ďáblu“, a to jak jednáním s Eichmannem, tak i výběrem Židů, kteří měli být zachráněni.

V lednu 1957 se jeho případem začal zabývat Nejvyšší soud, který ho v lednu 1958 obvinění zbavil. To však byl Kastner již mrtev, když podlehl zranění po atentátu, který na něj 3. března 1957 spáchal sympatizant jedné z izraelských radikálních organizací.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

DÁLE ČTĚTE: Několik vět podepsali i „milá holka“ Zagorová, Bartoška či Polívka

Související články