ČNB zřejmě po roce otočí kormidlo. Boj se povede i o miliardy z devizových rezerv

ZMĚNY V KURZU ČNB

ČNB zřejmě po roce otočí kormidlo. Boj se povede i o miliardy z devizových rezerv
Nový guvernér ČNB Aleš Michl. Foto: Česká národní banka
1
Ekonomika

Záviš Dobiašovský

Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.

Čtvrteční jednání je podle analytiků pro finanční trh velká neznámá právě kvůli velkým personálním změnám. Kromě postu guvernéra přišli do sedmičlenné rady další tři noví členové. Viceguvernérkou se stala Eva Zamrazilová, do rady se vrátil také Jan Fajt a také zcela nová tvář, dříve analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Podle analytiků se však z jejich vyjádření už nyní dá usuzovat, k čemu zřejmě rada přikročí.

Ač se očekává ostrý spor mezi zastánci a odpůrci zvyšování sazeb, v radě zjevně nastala změna poměru sil. Ukazují na to předchozí vyjádření nových členů rady v médiích. Viceguvernérka Eva Zamrazilová i staronový člen rady Jan Frait budou podle analytiků zjevně preferovat stabilitu úrokových sazeb. Stabilitu sazeb podpoří tradičně Oldřich Dědek a Michl. Naopak viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub budou pro další zvýšení sazeb.

A stejně tak by tomu podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mělo být zřejmě i u Karin Kubelkové. „ Působila totiž až do června coby hlavní analytička Hospodářské komory ČR. Ta zvyšování sazeb v podání ČNB kritizovala jako až příliš agresivní. Kubelková zřejmě bude vnímavější k potřebám malých a středních podniků, jež Hospodářská komora sdružuje a které si další zdražování úvěrů nepřejí,“ uvedl pro deník Echo24 Lukáš Kovanda.

Někteří analytikové však připouští i možnost mírného zvýšení sazeb, i podle Kovandy to nelze vyloučit, ovšem pravděpodobnost je výrazně menší oproti zachování stability. Na správnosti tohoto kroku se ekonomové neshodnou. Například podle analytika Cyrrusu Víta Hradila zachování sazeb nemá oporu v ekonomické realitě, jelikož aktuální hodnota inflace, slabý kurz české koruny, růst inflačních očekávání, vývoj v eurozóně i data o českém HDP svorně ukazují na vhodnost dalšího zvýšení sazeb. Podle Lukáše Kovandy se nemusí jednat o chybu vyčkat, jak se bude ekonomika chovat, efekt zvyšování sazeb už se totiž začal projevovat.

Sazbami však spory na zasedání bankovní rady zřejmě neskončí. Ve hře je totiž také pokračování devizových intervencí, s kterými začala centrální banka ještě na konci působení bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka. S těmi nesouhlasil například viceguvernér Marek Mora. „Sám za sebe říkám, že jsem nikdy nebyl zastáncem toho, abychom používali dva nástroje pro jeden cíl. Jsem pro to, abychom používali pouze úrokové sazby a kurz nechali volně plout. Nejsem zastáncem intervencí i proto, že to snižuje transparentnost měnové politiky centrální banky,“ řekl Mora v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo.

Podle Kovandy však budou intervence spíše pokračovat. „Speciálně pokud zůstanou sazby bez zvýšení, budou muset o to více intervenovat, aby jim koruna zcela nespadla. Problém intervencí je ten, že je nemohou dělat do nekonečna, protože se dříve či později vyčerpají devizové rezervy,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Kovanda. Podle něj má banka i po vyčerpání zhruba 15 % rezerv stále „dost palebné síly“, pomalu ji však ubývá. „A v jistou fázi na podzim budou podle mého dále zrychlující inflací dotlačeni k tomu, aby sazby ještě o něco zvedli, třeba na 7,5 %. Nechat to zcela se ukáže podle mého jako neudržitelné,“ dodal Kovanda.

Bankovní rada ČNB 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu, kterým na konci června vypršel mandát. Novým guvernérem se stal člen rady Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.