Válečná daň: Mimořádné zdanění zbrojařů je podle ministerstva financí mimo hru

Vláda se chce probojovat z energetické krize mimo jiné mimořádným zdaněním některých podnikatelských sektorů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že takzvaná „mimořádná“ či „válečná daň“ se má týkat těch odvětví, která bez vlastního přičinění bohatnou na současné situaci, jako jsou banky, energetické společnosti nebo rafinerie. V souvislosti s válkou na Ukrajině ale přichází k významným ziskům i celý zbrojařský průmysl. Podle ministerstva financí ale mezi zvažovanými sektory není.

Vláda hledá cesty, jak přivést do státního rozpočtu další finance, které by pomohly firmám a domácnostem se zvládáním nárůstu cen energií. Jednou z cest má být podle ministra financí Zbyňka Stanjury zavedení takzvané daně z mimořádných zisků, pro níž se v angličtině používá termín windfall tax. Obdoba sektorové daně, o které ministr mluví také jako o dani válečné. Výnos z daně má být určen na pokrytí mimořádných výdajů v souvislosti s energetickou krizí. Podobnou daň už zavedly i ve Velké Británie a Maďarsku.

Stanjura chce zdanit ty, kterým v souvislosti s válkou na Ukrajině stouply zisky, aniž by se o to sami přičinili. Jde podle něj typicky o sektor bankovní, který nyní vydělává na růstu úrokových sazeb, a energetické firmy, profitující ze zvyšování cen energií, což je zapříčiněno mimo jiné protiruskými sankcemi. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily značný nárůst zisků.

K tomu Stanjura nakonec přidal ještě třetí zvažované odvětví, a to sektor výroby a distribuce pohonných hmot. Daň ale nechce cílit na čerpací stanice, nýbrž na ropné rafinerie, které také vykazují od začátku roku mimořádné tržby. Panují ale obavy, aby se zdanění nakonec nepřeneslo v cenách benzínu a nafty na konečné zákazníky. Debata podle něj zatím není u konce. Ministr už dříve řekl, že o sérii opatření chce rozhodnout do 10. září.

Spekulovalo se o tom, že by se mimořádné zdanění mohlo týkat také velkých zbrojařských firem, které také v návaznosti na válku na Ukrajině vykazují mimořádné zisky. V ČR jde například o Czechoslovak Group, STV Group nebo Českou zrojovku (Colt CZ) a další. Některé z nich dodávají zbraně přímo ukrajinské armádě, která u českých firem pravidelně nakupuje. Pouze ukrajinská ambasáda utratila v ČR zhruba 1,2 miliardy korun, které vybrala ve sbírce. V každém případě válka v Evropě a související bezpečnostní situace zvýšila hlad po zbraních a tím i prodejní ceny po celém světě.

Ministerstvo financí ale mimořádné zdanění zbrojařů neplánuje. „Zbrojařský průmysl není mezi zvažovanými sektory pro zavedení windfall tax,“ odpověděl deníku Echo24 za resort Filip Běhal.

Například holding Colt CZ, do nějž patří i tradiční domácí výrobce zbraní Česká zbrojovka, vykázal za první letošní čtvrtletí výnosy 3,5 miliardy korun (meziroční nárůst o 74,7 procenta). Rekordní tržby bude mít letos znovu s největší pravděpodobností také průmyslový holding Czechoslovak Group, výrazně by k tomu mohly přispět i nedávno podepsané zakázky na dodání téměř 300 kusů nákladních automobilů Tatra pro Armádu ČR.