Právníci: Má bránit sebe, ne škodit ostatním. Žaloba Holovské boj o Hrad neovlivní
prezidentské volby 2018
NOVÉ
1
Žaloba Terezie Holovské proti registraci čtyř kandidátů na prezidenta má podle ústavních právníků jen malou naději na úspěch. Holovská se u Nejvyššího správního soudu domáhá toho, aby pěti z devíti kandidátů nebylo umožněno ucházet se o hlavu státu, protože některé z nich podpořili svým podpisem stejní poslanci a senátoři.
Terezie Holovská, neregistrovaná kandidátka na prezidenta, se domáhá zrušení registrace Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka, kteří pro kandidaturu využili podpory zákonodárců, nikoliv občanů. Žalobu připravila advokátní kancelář někdejšího ministra spravedlnosti Jana Kalvody. Ten například v roce 2009 zastupoval poslance Miloše Melčáka v jeho ústavní stížnosti proti plánovaným předčasným volbám do sněmovny nebo v roce 2016 podal k Městskému soudu v Praze žalobu na nezákonný postup magistrátu a policie za to, že během návštěvy čínského prezidenta zabránili demonstrantům v přístupu na Hradčanské náměstí.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle ústavního právníka Jana Kudrny žaloba spíš šanci uspět nemá, protože Holovská ze zákona tento typ žaloby vůbec podat nemůže. „Tady vlastně nemůže být žádný žalobce. Zákon je totiž postavený tak, že ten přezkum slouží k ochraně práv toho konkrétního kandidáta, ale není postavený tak, že by mohl napadat ostatní kandidáty. To znamená, že když ona není zaregistrovanou kandidátkou, může se obrátit na soud, aby prozkoumal zákonnost, pokud má za to, že třeba ministerstvo vnitra jako registrující orgán porušilo zákon. Ale nemůže si stěžovat na ostatní,“ uvedl pro Echo24.
To, že žaloba bude neúspěšná, předpokládá i Marek Antoš, odborník na ústavní právo. Vedou ho k tomu tři důvody, přičemž v jednom se shoduje s Kudrnou. „Za prvé si myslím, že ministerstvo vnitra v téhle věci postupovalo správně. Ten zákon je přinejmenším v téhle věci nejasný a vnitro si vybralo výklad, který je ve prospěch práva volit, což je podle judikatury Ústavního soudu správný postup,“ uvedl pro deník Echo24.
Antoš dodal, že druhý argument je, že i kdyby náhodou Nejvyšší správní soud měl pocit, že byl výklad ministerstva nesprávný, tak musí vzít v úvahu, že ti kandidáti, kteří sbírali hlasy zákonodárců, se opírali o stanovisko, které ministerstvo vnitra předem zveřejnilo. „Jim z toho vznikla očekávání, že tímhle způsobem postupovat jde. A kdyby NSS řekl, že nelze, tak to bude značný zásah do jejich práv. To by měl soud zvážit,“ vysvětlil Antoš.
V třetím důvodu se Antoš shoduje s Kudrnou. Také on zpochybňuje, jestli je Holovská oprávněná k tomuto typu žaloby. „Při doslovném výkladu zákona asi ano, ale smyslem podle mě je, aby ti kandidáti, kteří chtěli kandidovat, ale nemohli, se mohli bránit proti rozhodnutí ministerstva vnitra v té své věci. A za druhé, aby ti kandidáti, kteří uspěli v registraci, mohli napadat registraci těch ostatních, u kterých mají pocit, že došlo k nějaké chybě. Ale aby ten, který ani nebyl zaregistrován, zároveň napadal ty, co registrováni byli, mi připadá jako absurdní výklad,“ řekl Antoš.
Žaloba Terezie Holovská v každém případě nijak neohrozí blížící se prezidentské volby, jejichž první kolo připadá na 12. a 13. ledna 2018. „Při plánování a organizaci všech druhů voleb počítáme s tím, že by mohla být využita lhůta k soudnímu přezkumu. Žaloba nemůže z hlediska organizace prezidentské volby nijak ohrozit. Jediné, na co to má vliv, je doba, kdy se budou losovat čísla pro označení hlasovacích lístků a kdy následně bude zahájen tisk hlasovacích lístků,“ uvedla pro deník Echo24 za ministerstvo Klára Pěknicová.
