Žalobu kvůli přihlášce na prezidenta může podat jen neúspěšný kandidát
Spor kolem přihlášek
AKTUALIZOVÁNO
1
Správní žalobu související s přihláškou do nadcházejících prezidentských voleb může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný.
Uvedl to náměstek ministra vnitra Petr Mlsna poté, co středeční Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavního právníka Jana Kyselu napsala, že každý z prezidentských kandidátů může u Nejvyššího správního soudu zpochybnit přihlášku své konkurence. Problém se týká toho, zda mohli poslanci a senátoři podpořit svým podpisem kandidaturu více uchazečů o prezidentský post. Zákon je totiž dle mínění některých právníků nejasný a při určitém výkladu by mohla být přihláška některých uchazečů o Hrad neplatná. To by se mohlo týkat například Marka Hilšera, Vratislava Kulhánka, Jiřího Hynka nebo Mirka Topolánka, kteří získali pro svou kandidaturu podporu od zákonodárců.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle Mlsny žalobu může podat jen ten, kdo nebyl k volbám připuštěn, a pouze proti tomuto rozhodnutí. „Nemůžete podat správní žalobu ve věci někoho jiného. Kandidát se může bránit proti tomu, že nebyl zaregistrován, ale nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ dodal.
V zákoně o prezidentské volbě je uvedeno, že se kvůli rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny mohou navrhující poslanci, senátoři, občan a kandidát uvedený na kandidátní listině obrátit na Nejvyšší správní soud (NSS) do dvou dnů od doručení rozhodnutí. Ze zákona také vyplývá, že registraci cizího kandidáta nemůže napadnout jiný kandidát. Udělat to však mohou navrhující poslanci, senátoři a občan.
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, který dle čl. 58 Ústavy stanoví další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, včetně podrobností navrhování kandidátů, v § 21 odst. 1 upravuje, že kandidátní listinu pro volbu prezidenta republiky může podat nejméně 20 poslanců (dále jen „navrhující poslanci“) nebo nejméně 10 senátorů (dále jen „navrhující senátoři“) a v odstavci 2 téhož ustanovení se stanoví, že navrhující poslanci nebo navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu.
Ačkoli zákon o volbě prezidenta republiky v § 21 odst. 2 na první pohled jasně stanoví, že navrhující poslanci/senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, je třeba vzít v potaz, že pojem „navrhující poslanci“, resp. „navrhující senátoři“ je legislativní zkratkou pro skupinu 20 poslanců, resp. 10 senátorů a bude-li poslanec/senátor zastoupen i v jiné skupině 20 poslanců/10 senátorů, jedná se již o jiné navrhující poslance/senátory, tj. jinou skupinu, která je rovněž oprávněna kandidáta na funkci prezidenta navrhnout (podat kandidátní listinu).
Vedle toho je třeba vzít v úvahu i to, že také občan oprávněný volit prezidenta republiky může svým podpisem na petici podpořit kandidaturu více kandidátů. Jde totiž pouze o fázi navrhování kandidátů, nikoli o volbu samotnou, ve které se již uplatňuje princip rovnosti hlasování (každý má stejný počet hlasů o stejné síle).
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
NSS se dnes nechtěl vyjadřovat k možnostem, jaké mohou nastat. Při předchozích prezidentských volbách před pěti lety však vydal rozhodnutí, které připouští možnost konkrétního kandidáta zpochybnit registraci jiného kandidáta. Tehdy se však týkalo specifické situace, kdy kandidát byl zároveň navrhujícím občanem a do voleb tak chtěl nominovat sám sebe. Proto se mu tato možnost otevřela.
