Čína pokračuje v agresi na moři. Povolila stráži střílet na cizí lodě

NAPĚTÍ VE SPORNÝCH VODÁCH

Čína pokračuje v agresi na moři. Povolila stráži střílet na cizí lodě
Počítačová vizualizace čínského torpédoborce třídy 055. Foto: Ilustrační grafika
Svět

Echo24

Čína v pátek přijala zákon, který výslovně opravňuje její pobřežní stráž střílet na cizí plavidla a demolovat stavby postavené ve sporné oblasti vod, které si Čína nárokuje. Riskuje tak podněcování napětí se sousedními státy. Informoval o tom hongkongský deník South China Morning Post.

Zákon, který přijal nejvyšší čínský zákonodárný orgán Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, zmocňuje pobřežní stráž k použití „všech nezbytných prostředků“ k zabránění hrozeb od zahraničních plavidel ve vodách „spadající pod čínskou jurisdikci“. Pobřežní stráž může ze zákona také zahájit preventivní údery bez předchozího varování, pokud to velitelé uznají za vhodné. Dále v této oblasti mohou příslušnici pobřežní stráže vstoupit na cizí loď a zkontrolovat ji.

Není však jasné, zda se zákon bude vztahovat na všechny vody ve Východočínském a Jihočínském moři, které si Peking nárokuje, stejně jako jeho „konkurenti“ ze sousedních zemí.

Přijetí zákona, který umožňuje agresivnější operace ve sporných vodách vůči jejím sousedům, podle South China Morning Post zvýší napětí v už tak komplikovaných vztazích. Přijetí zákona následuje dva roky poté, co byla do té doby čínská civilní pobřežní stráž zahrnuta pod armádu.

Ostatní státy, které se také snaží v těchto sporných vodách prosadit své nároky, posilují své flotily. Například Vietnam přijal zákon, který povoluje flotile pobřežní stráže působit mimo teritoriální vody země. Proti nadměrné přítomnosti lodí čínské pobřežní stráže poblíž souostroví Senkaku ve Východočínském moři protestovali i japonští diplomaté.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing v pátek uvedl, že nový zákon vyjasní funkce a autoritu sil pobřežní stráže, a že je v souladu s mezinárodní praxí. Chua dodal, že Čína bude i nadále řešit své problémy s Japonskem prostřednictvím dialogu.

Collin Koh, výzkumný pracovník na singapurské Nanyang technologické universitě, uvedl, že nejednoznačný právní předpis by mohl zvýšit riziko nedorozumění ve sporných vodách. „Ačkoli vyhlášení zákona o pobřežní stráži je běžnou praxí, kterou provádějí i jiné země (například Vietnam na konci roku 2018), tento čínský zákon obsahuje nejednoznačný jazyk, který vyžaduje správnou definici, například, ‚vody spadající pod národní jurisdikci‘,“ řekl Koh.

„To také znamená, že zákon uděluje pravomoc použít sílu k uplatnění těchto práv vůči jiným zahraničním stranám, i když působí v legitimní [výlučné ekonomické zóně],“ pokračoval. „Obecně to znamená zvýšené riziko nesprávného úsudku a mohlo by to dokonce mít odstrašující efekt na donucovací opatření ostatních zemí proti čínským rybářům,“ řekl a dodal, že oprávnění rozhodovat o zahájení palby může být čínskou stráží „náchylná ke zneužití“.