Banány zabíjí rychle se šířící infekce

ECHOPRIME

Banány zabíjí rychle se šířící infekce
Jan Amos Komenský banány neznal, Josef Jungmann už ano a do svého Slovníku česko-německého (1835–1839) heslo banan (sic) zařadil, odvolávaje se na Jana Svatopluka Presla. Na „neněmecké“ pojmenování banánu (die Banane) tento důvtipný a plodný tvůrce českého botanického názvosloví rezignoval. Foto: Foto: Shutterstock
Týdeník

Marian Kechlibar

Prakticky všechny banány dovážené do zemí mírného pásma patří k odrůdě Cavendish. V posledním desetiletí se po plantážích šíří houbová infekce, která je zabíjí. Není jisté, zda banány z našich obchodů nezmizí – dost možná bude potřeba genetická modifikace.

Při pohledu na osmimetrový banánovník kymácející se ve větru se tomu nechce věřit, ale jeho kmen není ze dřeva. Nejde o strom, ale o bylinu, nejvyšší na světě. Její původní domov leží v indonéské oblasti, souostroví větších a menších kousků pevniny, proslulém svou biodiverzitou. A „doma“ v Indonésii je divokých banánů hodně.

Ačkoli divoké banány jsou malé, škrobovité a plné nestravitelných pecek, v podmínkách tropické džungle šlo přece jen o vítaný zdroj energie. Lidé začali kultivovat banány už v pravěku, snad ještě dřív než pšenici. Z Nové Guineje a Indonésie se banánovník pozvolna šířil podél tropických pobřeží; nejdřív pomalu, ale jak se techniky mořeplavby zdokonalovaly, stále rychleji. Z islámského světa přeskočil do křesťanského, banány se začaly pěstovat na Kypru i na portugalských ostrovech v Atlantiku. A po objevu obou Amerik se ukázalo, že i tam se banánovníku dobře daří, takže v širokém pásu od Floridy až po Peru vznikly tisíce banánových plantáží.

Banány – sladké i slané, takzvané plantainy – jsou v producentských zemích jednou ze základních složek stravy, podobně jako rýže nebo maniok. Dají se jíst jako příloha k masu, dá se z nich připravovat kaše, mohou se upéci či usmažit nebo zpracovat na mouku. Rostou celoročně, takže jejich průběžná dostupnost pomáhá překonávat období nedostatku před sklizní jiných potravin. Dokonce i banánové listy se dají využít jako obalový materiál. A těch třináct procent banánů, které se vyvážejí do bohatších částí světa, tvoří pro pěstitelské země důležitý zdroj příjmů v tvrdé měně.

Bohužel právě tento zdroj je nyní v ohrožení, o našem vlastním potěšení z dobrého banánu ani nemluvě. Banánové plantáže ve Starém světě totiž zabíjí rychle se šířící nemoc. A není to poprvé. Vlastně je až ironické, jak přesně se historie zopakovala.

Celý článek si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo