1 nejasnosti kolem neschopenek

Lékaři proti e-neschopenkám. „Hromada papírů navíc, zaměstnavatel se nedozví nic“

NOVÉ

Témata: , ,

Projekt e-neschopenky v současné podobě je otřesný, tvrdí praktičtí lékaři. Celkovou reformu elektronizace poslanci odložili na rok 2020, lékaře ale s největší pravděpodobností od poloviny příštího roku čeká její první etapa. Ta je podle lékařů nejhorším možným řešením – nově totiž budou muset uchovávat všechny údaje jak elektronicky, tak i ve stávající papírové podobě.

Projekt e-neschopenky měl přinést mimo jiné zjednodušení celého procesu vydávání potvrzení. Nová varianta je však podle lékařů nejhorší možná. Poukazují především na to, že jim nová verze systému neusnadňuje, spíše naopak. „Lékař má České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) reportovat elektronicky a současně papírově. Na každou e-neschopenku padne 5 papírů,“ kritizuje plánovanou první etapu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Lékaři v úterý vyzvali ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby s nimi o tématu znovu začala jednat. „Paní ministryně bude o daném tématu ještě jednat. S lékaři povede sérii jednání,“ řekl deníku Echo24 Jakub Nechvátal z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Lékaři po ministerstvu požadují zejména to, aby byl projekt spuštěn v původně plánované, zcela elektronické verzi, o které s ministerstvem dlouhodobě jednali. „Zmetek, který nemá ve 21. století co dělat a který je drzost nazývat elektronickou neschopenkou, používat nebudeme,“ uvedl Petr Šonka.

Částečné elektronické podání neschopenek je v Česku možné od roku 2010, kdy byla zavedena možnost zasílat je České správě sociálního zabezpečení dobrovolně. Podle ministerstva však tuto možnost využívá pouze malé procento lékařů, přibližně tři až čtyři procenta, k elektronickým systémům je jich pak připojena přibližně pětina. „Lékaři v současnosti využívají své softwary převážně pro jiné účely než pro potřeby provádění nemocenského pojištění,“ uvedla pro deník Echo24 Barbara Hanousek Eckhardová z Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Zaměstnavatel se nedozví nic“

Plný přístup do systému navíc nebudou mít ani zaměstnavatelé. „Do databáze e-neschopenek bude mít totiž přístup pouze ČSSZ. Zaměstnavatel se tedy musí dotázat na „sociálce“, jestli má jeho zaměstnanec neschopenku, a ta má na odpověď 8 dnů,“ uvedl Petr Šonka.

Podle ministerstva bude od ledna příštího roku spuštěn elektronický systém pro zaměstnavatele, informace o zdravotním stavu zaměstnance však nezobrazí. „Tato služba bude od 1. 1. 2019 obsahovat pouze základní údaje,“ uvedla pro deník Echo24 Barbora Hanousek Eckhardová.  Od 1. 7. 2019 by měl být na základě předpokládaných legislativních úprav okruh poskytovaných údajů rozšířen,“ dodala mluvčí. Ani poté však nebude přístup k nim bez problémů.

„Do zavedení plné elektronizace bude ČSSZ/OSSZ muset stejně jako dosud došetřovat nepřesné či nedostatečně vyplněné údaje mimo jiné z důvodu ochrany osobních údajů (GDPR), až po té bude možné prostřednictvím služby ePortálu údaje o neschopence zobrazit,“ uvedla mluvčí.

Kritika ve sněmovně

Projekt celkové elektronizace podávání neschopenek byl původně přijat Poslaneckou sněmovnou s účinností od ledna 2019. Později však poslanci schválili posunutí platnosti o rok na leden 2020. Povinnost používat systém „napůl“ musí nyní posvětit Poslanecká sněmovna. Zejména opoziční poslanci však její podobu kritizují.

„Nyní se tato povinnost bude vztahovat na všechny lékaře v Česku poskytující pracovní neschopenky, z čehož jim vyplynou nové náklady, a některé to může od jejich praxe naprosto odradit,“ uvedl Lukáš Kolářík (Piráti). Poslanec dodal, že v současnosti schválený postup bude celý proces komplikovat.

Současně se spuštěním tzv. první etapy e-neschopenky vláda schválila zrušení tzv. karenční doby s účinností od 1. 7. 2018. Koncem října změny posvětili poslanci, proti se staví zejména zaměstnavatelé. Spuštění e-neschopenky v současné podobě kritizuje i Hospodářská komora. „Když vláda prosadila zrušení karenční doby, proti kterému jsme od počátku otevřeně vystupovali, měla tento krok podnikatelům kompenzovat mimo jiné funkčním elektronickým nástrojem k online sledování nemocnosti zaměstnanců. Nyní budeme svědky vakua, kdy bude zrušena karence, ale e-neschopenka nebude plně funkční. A to považuji za chybu,“ uvedl již dříve prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Tématem e-neschopenek se minulý čtvrtek zabýval i sněmovní sociální výbor. Poslancům doporučil neschválit další návrh, který v souvislosti s tématem leží v Poslanecké sněmovně, týkající se úplného zrušení projektu.

„Když šlo vládě o zavádění masivního on-line sledování živnostníků skrze EET, tak byla schopna systém připravit a rozběhnout během dvou let. U elektronizace neschopenek to najednou nejde,“ uvedla k zavádění systému místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Poslanec za ODS Jan Bauer navíc uvedl, že připravuje vlastní návrh, který by odložil obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci do doby, než bude systém e-neschopenky plně spuštěn. „Jedním z atributů fungování státní správy je předvídatelné chování. V rámci předvídatelnosti bylo přislíbeno, že nedojde ke zrušení karenční doby bez zavedení plnohodnotné neschopenky. Ustupuje se nenápadně k první části e-neschopenky,“ uvedl Jan Bauer.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: První tři dny nemocenské budou znovu placené, shodla se koalice

Opozice vyzývá Zemana: Když padne vláda, nejmenujte už premiérem Babiše


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.