Jak o svátcích mluvit s blízkými, kteří věří konspiracím? Hlavní je zachovat klid...

Závěr roku je zpravidla časem setkávání s rodinou a přáteli a i přes pandemii covidu-19 tomu tak zřejmě do velké míry bude i letos. Vánoční či novoroční sešlosti mohou přinést i nepříjemné okamžiky, například když se ukáže, že někdo z účastníků propadl jisté konspirační teorii a snaží se ji vnutit ostatním. Rady o tom, jak čelit popíračům koronaviru či stoupencům hnutí QAnon, přinesla před letošním obdobím svátků řada médií.

Podle britské BBC je v popsané situaci klíčové zachovat klid. "Jakkoli je důležité postavit se nepravdám, nikdy věci nepomůže, když se rozhovor zvrhne ve slovní potyčku," konstatuje analýza.

Význam ohleduplnosti a snahy o vzájemné pochopení v této souvislosti experti zdůrazňují dlouhodobě. Psycholog Jovan Byford působící na britské vysoké škole Open University podotýká, že příklon ke spikleneckým teoriím často vychází z pocitů hněvu a pobouření "ohledně toho, jak svět funguje". "Ke konverzacím s přáteli a příbuznými přistupujte s empatií spíše než s posměchem. Trpělivě si vyslechněte to, co mají na srdci," dodává Claire Wardleová, která vede neziskovou organizaci First Draft bojující proti šíření dezinformací.

Letošní rok přinesl v jejím oboru celou řadu významných incidentů. Server BuzzFeed News nedávno s odkazem na dění kolem koronaviru, amerických voleb a vlny protestů proti rasismu označil 2020 za "rok infodemie". Novináři v době pandemie pozorují rozmach konspiračního smýšlení, přičemž kromě nejistoty spojené s covidem-19 fenomén spojují i s působením sociálních sítí jako Facebook nebo YouTube.

Web VICE News se ve svém předvánočním materiálu zaměřil na komunikaci s lidmi, kteří se hlásí k myšlenkám hnutí QAnon. To se původně točilo kolem mýtu o skryté válce amerického prezidenta Donalda Trumpa proti skupině mocných satanistů a pedofilů, postupně ale převzalo řadu dalších konspiračních narativů, například o mobilních sítích 5G či o vakcínách.

VICE News popisuje příběh 25letého Američana Toma, jehož o dva roky starší bratr údajně tvrzením anonymní internetové osobnosti "Q" zcela propadl. Vánoce či oslavy Dne díkuvzdání se prý nyní neobejdou bez rodinné hádky o QAnon, přičemž podle Toma to bratra jen upevnilo v jeho názorech. "Je v tom teď hlouběji než kdy dřív, zatížilo to náš vztah," řekl.

BBC doporučuje, aby lidé po vyslechnutí svých blízkých nepřecházeli ihned k ověřování informací, nýbrž aby pokládali další otázky a ptali se například na jejich zdroje. Stoupenci konspiračních teorií totiž často hovoří o důležitosti "vlastního výzkumu", své názory však mnohdy opírají o výroky neznámých lidí na facebooku či příspěvky komentátorů, kteří možná šířením divokých spekulací jen zneužívají fungování digitálních platforem k budování divácké základny či prodeji doplňků stravy.

"Tolik lidí tyto technologie považuje za magii nebo za přirozenou podobu informačních toků. Ale tak tomu není. Ty věci byly takto navrženy. A kdyby lidé ty mechanismy a tu ekonomiku lépe chápali, možná by se s nimi dalo mluvit o obsahu," řekla deníku The New York Times (NYT) odbornice na komunikaci z americké Syracuse University Whitney Phillipsová.

Podle dalšího analytika Colina Dickeyho také může být užitečné připustit existenci konspirací, zároveň však na příkladu kauzy Watergate nebo zneužívání dětí v katolické církvi ilustrovat, jak taková spiknutí mocných v praxi vypadají a jakými způsoby bývají odhalena. Takovýto postup vytvoří jistý společný základ pro debatu a také vnese do světonázoru adresáta jistý "kognitivní nesoulad", míní Dickey.

I při dodržení těchto tipů nicméně nelze očekávat okamžité výsledky. Spiklenecké teorie jsou podle expertů pro stoupence zdrojem pocitu nadřazenosti a ve své podstatě jsou jednodušší a stravitelnější než skutečné události a s nimi spojená nejistota. "Pro ty, kdo spadli hluboko do konspirační králičí nory, může cesta zpět trvat velmi dlouho," píše BBC.