Pokud mě prezident pozve, na Hrad přijdu, říká nový rektor a vyhlašuje „boj“ Praze
masarykova univerzita v brně
Nové
1
Druhá největší česká univerzita má od 1. září nového rektora, neurologa Martina Bareše. Ten se funkce ujímá s cílem, aby Masarykova univerzita do jedenácti let přeskočila v mezinárodních žebříčcích největší a nejstarší českou Univerzitu Karlovu. Bareš ve funkci střídá senátora Mikuláše Beka (STAN), který měl napjaté vztahy s prezidentem Milošem Zemanem. Ten ho několik let po sobě dokonce nezval na oslavy 28. října na Pražský hrad. Pokud ale pozvání přijde Barešovi, neodmítne ho, řekl deníku Echo24 nastupující rektor.
Bareš chce univerzitu posunout výš v mezinárodním hodnocení. „Dnes je Univerzita Karlova lepší v mezinárodních srovnáních. Disponuje výhodou například v tom, že má dlouholetou spolupráci s velmi dobrými a kvalitními institucemi. Jde i o vnitřní strukturu fakult. UK má pět lékařských fakult, které generují vědecký výkon, Masarykova univerzita jednu. V těchto parametrech je UK lepší, v jiných jsme lepší my,“ řekl deníku Echo24 Martin Bareš. „Rozhodně chci, aby se Masarykova univerzita v tomto přátelském klání posouvala kupředu. Pro akademickou veřejnost je to prestižní záležitost se s někým poměřovat,“ dodal.
Rozvíjet chce nový rektor spolu s dalším podíl zahraničních zaměstnanců univerzity. „Chci rozvíjet internacionalizaci, tedy podíl zahraničních pracovníků, spolupráci s externími subjekty a smluvní výzkum. Klíč je i v tom zlepšit postavení univerzity v citovanosti,“ řekl. V publikování se univerzita už nyní lepší. Zatímco v roce 2011 měla v databázi Web of Science 809 publikací a celkem 481 citací, loni to bylo 28 628 citací a 1732 publikací.
Svízel se státním svátkem
Ve funkci střídá Bareš senátora a muzikologa Beka, který na sebe přivolal prezidentův hněv, když mu nedovolil před sněmovními volbami v roce 2013 vystoupit na půdě univerzity. Obával se totiž, že by Zeman agitoval. Od té doby jej Zeman nezval na oslavy vzniku republiky 28. října na Pražském hradě. Oslav se v průběhu let neúčastnili i někteří další rektoři, a to ze solidárnosti s Bekem.
Změna ale může přijít s Barešem. Ten totiž uvedl, že pokud pozvání přijde, neodmítne jej. „Rektor Bek nebyl na Hrad pozván v určitém kontextu, který nechci komentovat. Pokud letos pozvání od pana prezidenta přijde, přistoupím k němu s odpovědností rektora Masarykovy univerzity a přijmu jej,“ odpověděl na dotaz Echo24 Martin Bareš.
Výzva: studijní neúspěšnost
České univerzity v posledních letech trápí vysoké procento studií, které nejsou úspěšně dokončeny. Jen za rok 2018 skončilo neúspěšně 49 procent bakalářských studií. Psali jsme o tom ZDE. Podle Bareše je studijní neúspěšnost velká bolest českého školství a povede časem k celostátní debatě, zda studentům neumožnit, aby se o definitivním oboru svého studia rozhodli až po prvním ročníku, v němž by okusili z více oborů.
„Situace by měla směřovat k velké celostátní diskuzi o možnosti zavedení prvního ročního se společným profilem předmětů. A teprve po ukončení prvního ročníku by se studenti rozhodli, jaký bude jejich studijní obor,“ uvedl. Univerzity ale mohou se studijní neúspěšností bojovat už nyní lepší komunikací se středními školami a diskuzí s uchazeči o tom, co je čeká, dodal. Řešení je dle něj i studijní poradenství.
Studijní neúspěšnost dle Bareše navyšuje právě to, že studenti si zapíší více oborů, než dokončí. Často totiž neví, který obor pro ně bude tak pravý. I to by řešilo, kdyby definitivní rozhodnutí o oboru školský systém umožnil posunout. „Studijní neúspěšnost, do jisté míry uměle, zvyšuje i to, že studenti začnou studovat více oborů a některé z nich pak nezvládnou dokončit. Faktická neúspěšnost studentů, kteří studium vůbec nedokončí, je jiná, menší,“ dodal Bareš.
