Zákon roku se schodkem 295 miliard ve finále. Poslanci schvalují „rozpočet na hranici legálnosti“

Poslanci ve středu schvalují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Sněmovnu čeká šest desítek hlasování o opozičních i koaličních požadavcích na přesuny peněz. Očekává se, že dolní komora podpoří jen některé z nich a rozpočet po několikahodinovém jednání schválí. Navrhovaný schodek na rok 2023 je o 80 miliard korun nižší než deficit schválený na letošek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu.

Schillerová to řekla v úvodu třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozorňoval na to, že řada pozměňovacích návrhů chce brát peníze z vládní rozpočtové rezervy. Tato rezerva však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou mez 0,3 procenta celkových plánovaných výdajů, což je zhruba 6,7 miliardy. Návrhy snižující rezervu pod tuto hranici by byly nehlasovatelné.

"Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem," prohlásila Schillerová. "Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět prostředky v každé oblasti," soudí nynější předsedkyně klubu ANO.

Poslanci navrhli v rozpočtu přesuny peněz v celkovém objemu skoro 119 miliard korun. Drtivou většinu z úprav podali opoziční zákonodárci. Sněmovna ale pravděpodobně podpoří jen několik koaličních návrhů. Skupiny vládních poslanců chtějí přidat peníze například na školství a na provoz potravinových bank a dát dotace trojici takzvaných paměťových spolků.

"Rozpočet je na hranici legálnosti," řekla ve své kritice Schillerová s odkazem na to, že odhady výnosů nové daně a odvodů podle ní "stojí na vodě". Kritizovala nově zaváděnou daň z neočekávaných zisků i odvody z nadměrných příjmů za prodej elektřiny. Vláda podle ní hodila přes palubu kraje i obce, když se s nimi odmítla dělit o výnosy z nově zavedené daně.

V 48. týdnu pokračuje schůze Sněmovny. V úterý 29. 11. poslanci znovu projednají zákon o státní službě vrácený prezidentem republiky. Ve středu 30. 11. je na pořadu závěrečné hlasování o státním rozpočtu na příští rok. Týdenní program: https://t.co/WQNxxIs4FY.

— Poslanecká sněmovna (@snemovna) November 28, 2022

Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů 1,93 bilionu korun, výdajů 2,22 bilionu korun a schodku, dolní komora schválila v úvodním kole. Tyto parametry už není možné měnit.

Rozpočet dostane po sněmovním schválení k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Sněmovna po návrhu státního rozpočtu projedná také související rozpočty státních fondů. Jde o fondy dopravní infrastruktury, životního prostředí, podpory investic a o zemědělský a intervenční fond. Patří k nim také fond kinematografie, schvalování jeho rozpočtu se plánuje v pátek.