Štíhlý a malý stát je minulostí. Loni se nabíralo tempem 58 lidí každý den

STÁTNÍ VÝDAJE

Štíhlý a malý stát je minulostí. Loni se nabíralo tempem 58 lidí každý den
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

I přes ekonomickou krizi a pokračující následky koronavirové krize se stát nezastavil a nadále nabíral nové zaměstnance. A to i v době, kdy řádila největší krize hospodářská. Vyplývá to z dat ze závěrečného účtu, který vláda předložila poslancům. V loňském roce tak došlo nabrání nových 14 632 státních zaměstnanců a celkový počet se zatím zastavil na čísle 463 648 lidí ve službách státu. Náklady na nové zaměstnance pak stály občany 23 miliard korun navíc.

Stát pod vedením předsedy vlády Andreje Babiše roste neustále každým rokem. Znatelný nárůst začal už v době, kdy byl Babiš ministrem financí v Sobotkové vládě. V roce 2014 totiž bylo státem zaměstnáno 417 tisíc pracovníků. Od té doby se počet navýšil o téměř 50 tisíc lidí a s tím rostly i výdaje. V předloňském roce se náklady meziročně zvýšily o 20 miliard korun. Ještě větší hodnoty dosahuje stát v posledních číslech za loňský rok, kdy se náklady vyšplhaly ještě o další 3 miliardy navíc.

Podle vlády je za nárůstem více státních zaměstnanců, kteří mají vysokoškolské vzdělání a mají delší praxi. Navíc se z přijatých zaměstnanců má z větší části jednat o učitele, kteří v posledních letech dostávají každým rokem přidáno. Dalším důvodem je také zvýšení tarifního platu na každé rozpočtované místo o 1500 korun.

Další navyšování peněz za státní zaměstnance je podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně neomluvitelné. „Zatímco významná část soukromého sektoru se v roce koronaviru musela spokojit s nižšími mzdami nebo dokonce vůbec žádnými, průměrný plat ve státním sektoru rostl o 7 procent. Při zhruba 3procentní inflaci to znamená 4 procenta zvýšení reálné mzdy státních zaměstnanců. To by bylo hodně, i kdyby ekonomika reálně rostla 2,5 procentním tempem jako před covidem, ona ale o 5,5 procenta klesla,“ řekl pro Echo24 Bartoň s tím, že si tak státní zaměstnanci polepšili o téměř o 10 procent, než jak by byli odměněni v soukromém sektoru podle výkonu ekonomiky.

Velmi pravděpodobné také je, že plat nerostl všem zaměstnancům rovným dílem. Svou roli totiž mohou hrát odměny pro vysoké úředníky, které jsou častým jevem v posledních letech.

V loňském roce stát zaměstnával přes 460 tisíc lidí a postupnými kroky spěje k tomu, aby za pár let atakoval půl milionovou hranici. Minulý rok pak veřejný sektor nabíral tempem 58 lidí za jeden den. „To už je taková středně velká firma. Firem s 50 až 100 zaměstnanci je v Česku zhruba 3 tisíce, takže to je jako kdyby stát loni každé desáté z nich vzal všechny zaměstnance. Přesně podle starořímské terminologie to odpovídá „zdecimování“ pracovního trhu,“ říká Bartoň.

Podle něj navíc bude velký problém, až koronavirová krize přejde. Zaměstnanci totiž ze státního sektoru jen tak neodchází. „V ekonomii se tomu říká „efekt západky“. Během krize stát vždy naroste, ale už se pak nikdy nevrátí. Nota bene, když dnes nejfavorizovanější politická strana chce po volbách najímat nové, speciálně zvýšenými platy ohodnocené státní zaměstnance, kteří by v krajích dohlíželi na robotizaci,“ dodal Bartoň.

Navyšování státních zaměstnanců ale bude pokračovat i letos. V rozpočtu totiž vláda plánuje, že se počet pracovníků zvýší o 7 tisíc. Konkrétně má jít znovu o učitele, nepedagogické pracovníky, policisty, hasiče či příslušníky armády. Kromě toho se navýší několika stovkami i počet úředníků.