Režisérka Sedláčková a fotografka Jarcovjáková obdržely francouzský Řád umění

ZAHRANIČNÍ OCENĚNÍ

Režisérka Sedláčková a fotografka Jarcovjáková obdržely francouzský Řád umění
Francouzský velvyslanec Alexis Dutertre předal na ceremonii Andree Sedláčkové (55) a Libuši Jarcovjákové (70) francouzský Řád kultury a literatury. Foto: Francouzský Institut v Praze
1
Panorama
Sdílet:

Režisérka Andrea Sedláčková a fotografka Libuše Jarcovjáková získaly v pátek francouzský Řád umění a literatury. Řád francouzské republiky v nejnižší hodnosti rytíře jim předal francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre. O ocenění se dozvěděly v minulých měsících, v pátek se na ambasádě v Praze uskutečnil ceremoniál.

Obě nové laureátky Řádu umění a literatury proslavila jejich práce ve Francii. Obě také z Československa emigrovaly. V minulých letech francouzský řád, který uděluje francouzský ministr kultury, získal například Václav Havel, Milan Kundera či Adolf Born.

Andrea Sedláčková je známá režisérka, scénáristka, střihačka a spisovatelka, působící střídavě v Čechách a ve Francii. V letech 1986-1989 studovala scénáristku a dramaturgii na FAMU. Do Francie emigrovala na konci osmdesátých let. Politický azyl tam získala 17. listopadu 1989. Ve Francii studovala režii a střih na FEMIS v Paříži. Právě za střih byla nominována v roce 2009 na francouzské filmové ceny Ceasar za film Welcome.

V Čechách sklidila pozitivní ohlasy za dokument o Václavu Havlovi či film Fair Play, který popisuje prostředí vrcholového sportu za komunismu a doping v něm. Některé její známé filmy jako například Ze života adolescentky či Za zrcadlem jsou autobiografické. Podobně jako dva romány, které v posledních letech vydala. O tom, jak se vyrovnávala s emigrací napsala knihu Moje pařížská Revoluce (2014) v roce 2017 napsala autobiografickou knihu Každý něco tají.

Libuše Jarcovjáková se narodila v roce 1952 v Praze a v mládí ji silně ovlivnila známá rodiny, výtvarnice Ester Krumbachová. Vystudovala střední grafickou školu. Na pražskou FAMU byla přijata po několika pokusech v 70. letech. V období mezi tím pracovala jako dělnice v tiskárně Svoboda, kde začala i s fotografií. Fotila především život pražských menšin, například Vietnamců, Romů či homosexuálů. Sama je bisexuální, k tomuto poznání ji pomohla právě i dokumentace této komunity. Poté, co ji předchozí režim zabavil pas, když se zdržela na dovolené v Japonsku, rozhodla se v roce 1985 emigrovat do západního Berlína.

Právě fotkami z vyloučených lokalit a komunit v Česku se proslavila po celém světě. V roce 2018 získala Jarcovjáková titul Osobnost české fotografie od Asociace profesionálních fotografů České republiky. Vystavovala v Paříži či New Yorku. V roce 2018 se účastnila i světoznámého fotografického festivalu v Arles.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články