Nastal čas pro Sputnik? Ruská vakcína se zbavuje špatné pověsti

RUSKÝ VAKCÍNOVÝ HRÁČ

Nastal čas pro Sputnik? Ruská vakcína se zbavuje špatné pověsti
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Pro některé nebezpečná alternativa, pro jiné nadějný způsob, jak vyrovnat nedostatek vakcín. Ruská očkovací látka Sputnik V spustila divokou debatu na odborné i politické rovině. Ačkoliv ji Evropská unie ještě neschválila, na národní úrovni dostala zelenou v Maďarsku, které již obdrželo první dodávky. O podobném kroku přemýšlí i Německo, Polsko a Česká republika, země si ale na objednávku bez požehnání Evropské lékové agentury (EMA) a dat z finálních klinických testů netroufly. Studie zveřejněná odborných časopisem Lancet přinesla nadějné výsledky – účinnost ruské vakcíny v posledních fázích testů dosáhla 91,6 procent.

Finální fáze klinických testů se zúčastnilo téměř 20 tisíc lidí, tři čtvrtiny z nich obdržely vakcínu. Od začátku testů se 16 naočkovaných lidí nakazilo koronavirem, v kontrolní skupině, která očkování nedostala, to bylo 62 osob. Při podání dvou dávek látky účinnost dosáhla 91,6 procenta. V testech se také prokázalo, že látka zabránila rozvoji středních a těžkých projevů nemoci covid-19. Přípravek prokázal účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let. Ti tvořili přes deset procent účastníků třetí fáze testů. Během třetí fáze zemřeli čtyři účastníci, žádný z nich však na komplikace v souvislosti s očkováním. Podle studie nebyly zaznamenány těžké vedlejší účinky vakcíny.

Prezentované výsledky zní slibně, přestože dosud měla vakcína spíše špatnou pověst. Rusko začalo očkovat se Sputnikem V již v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Mnozí vědci také kritizovali především malou transparentnost vývoje a testování vakcíny, kdy výrobce dlouho nechtěl zveřejnit spolehlivější data o účinnosti a bezpečnosti očkovací látky. Nouze o vakcíny ale způsobila to, že ruské sérum nakonec dostalo zelenou například v Maďarsku, které v úterý obdrželo již 40 tisíc dávek. Celkem se s ní očkuje v 15 zemím, jako jsou Argentina, Bělorusko či Spojené arabské emiráty.

Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny v celé Evropské unii, vzhledem k pozitivním výstupům publikované studie má Sputnik V poměrně dobrou šanci uspět u EMA. „Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ říkají profesoři Ian Jones a Polly Royová v časopise Lancet. Podle agentury TASS bude Rusko schopné dodat v roce 2021 dávky vakcíny pro 700 milionů osob (na každou vychází dvě).

Ruská vakcína používá podobnou technologii jako přípravek od firmy AstraZeneca, který vykazuje účinnost kolem 70 procent. Jde o tzv. vektorové virové vakcíny. Jde o poměrně tradiční typ očkovacích látek, kdy se do těla vpraví virový vektor, v tomto případě deaktivovaný nebo usmrcený adenovirus. Ten stačí k tomu, aby po vzoru mRNA vakcín od Pfizeru a BioNTechu vyvolal imunitní reakci. Při střetu s opravdovým koronavirem by tak měl hned reagovat zapamatovaným postupem, tedy tvorbou protilátek. Vakcína od AstraZenecy používá usmrcený koronavirus ChAdOx1, který u opic způsobuje nemoci dýchacích cest. Vyšší účinnost ruského přípravku je podle vědců dána pravděpodobně tím, že druhá dávka vakcíny lépe podporuje imunitu proti nemoci.

Rozpolcená odborná obec

Kolem ruské vakcíny se dosud točila divoká odborná i politická debata, stejně jako řada mýtů. Nedostatek spolehlivých informací a dat podle expertů podlamoval důvěru ve Sputnik V. „Znám dobře Gamalejův ústav, který vakcínu vyvinul. Jsou tam opravdu špičkoví vědci. Princip, na kterém byla vakcína vyvinuta, je velmi podobný vakcíně AstraZeneca,“ řekl například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Naopak ale varoval před ruskými orgány. „Velmi věřím a spoléhám na ruské vědce, ale přiznám se, že nemám důvěru k ruským orgánům. Moji nedůvěru zvyšuje skutečnost, že vakcína byla povolena v Rusku dříve, než proběhly klinické zkoušky ve druhém a třetím stádiu. To je velmi nestandardní,“ dodal v online panelové diskuzi vědců pod záštitou Nadačního fondu Neuron. „Takže bych vyčkal rozhodnutí Evropské lékové agentury. Pokud vakcínu schválí a doporučí, budu mít osobně jistotu, že je všechno v pořádku,“ uzavřel Konvalinka.

Velmi kriticky se ke Sputniku V naopak minulý týden postavil Tomáš Cikrt, bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví šéfredaktor Zdravotnického deníku. Podle něj ruská vakcína do Česka nepatří. „Já se jí nikdy nedám naočkovat a nikomu bych to ani nedoporučil, ani nepříteli (s výjimkou komunistů, pokud by tak moc chtěli, ale kdyby došlo k lámání chleba, věřím, že by to neriskovali ani oni ). Není registrována Evropskou lékovou agenturou. Rusko má možná schopné vědce, ale je to říše pohádek se zaostalým zdravotnictvím a mizernou státní správou. Sputnik nemá žádnou záruku účinnosti a bezpečnosti,“ napsal na Facebook.

Nákup pro Čechy? Prymula by byl pro, Blatný by počkal

Evropská unie se od začátku roku potýká se sérií zpoždění i redukcí dodávek vakcín od západních výrobců. Jak Pfizer/BioNTech, tak i Moderna a AstraZeneca hlásí, že do členských zemí dovezou méně, než kolik bylo pro následující měsíce v plánu. Logistické problémy nasmlouvaných dodavatelů vyústily v hledání alternativních zdrojů očkovacích látek proti koronaviru. Ruský přípravek Sputnik V i čínský Sinopharm se v diskuzích skloňovaly nejčastěji.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula již před týdnem uvedl, že Česko bude uvažovat o nákupu vakcíny mimo EU, nejpravděpodobněji právě Sputniku V. Žádná unijní pravidla by ČR případným nákupem neporušilo. „V podstatě EU řekla v tom posledním vyjádření, že to, co udělalo Maďarsko, není protiprávní. To znamená že i ČR bude uvažovat o tom, jak získat kvalitní vakcíny pro náš trh,“ řekl Prymula v Českém rozhlase.

O nákupu ale rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, přičemž podle šéfa resortu Jana Blatného (za ANO) zatím není debata o vakcínách mimo rámec společné unijní smlouvy na pořadu dne. „Znovu zopakuji svoje stanovisko, že jsme jedním z evropských států, který ctí dohody a smlouvy, které jsou uvnitř Evropské unie platné. Nemám nic proti žádné vakcíně, ať už je z Ruska, z Číny, z Indie, odkudkoliv, pakliže projde stejnými testy jako jakákoliv jiná v rámci evropské lékové agentury,“ zdůvodnil svůj postoj ministr.

Vakcínu Sputnik V, pojmenovanou po slavné ruské družici, vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Na výrobě se podílí Ruský fond přímých investic (RDIF). Podle jeho zástupce výroba látky začala vedle Ruska v Jižní Koreji a v Indii, v únoru má odstartovat v Číně. Výroba ze zahraničních závodů má primárně směřovat na trhy mimo Rusko.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články