Renault Clio: Evoluce exteriéru, revoluce interiéru

Renault představil pátou generaci modelu Clio, velmi oblíbeného malého vozu, který má na svém kontě řadu úspěchů. Posun se odehrál zejména v oblasti interiéru.

Renault Clio je zásadním malým vozem, který od roku 1990, kdy přišla první generace, prošel dlouhou evolucí, na jejímž konci stojí dospělý, dobře postavený vůz. O postupném vývoji svědčí několik titulů evropského auta roku (pro první a třetí generaci) a zároveň pozice nejprodávanějšího evropského vozu v segmentu B (malé vozy). Za posledních téměř 30 let vzniklo přes 15 000 000 kusů, přičemž prodeje té poslední řady stoupaly až do konce produkce.

Jelikož novinka přichází (zatím) pouze jako pětidveřový hatchback, Renault i přes její příchod stále prodává kombi generace předchozí. Novinka vyjíždí na nové platformě CMF-B, připravené i na zástavbu hybridního ústrojí, které se v nabídce objeví příští rok. Celkově vyniká vyšší tuhostí a nižší hmotností než předchůdce, zajištěné hlavně použitím vysokopevnostní oceli. Sympatický je i fakt, že nové Clio zbytečně nevyrostlo a je dokonce o malinko menší než předchůdci.

Jestliže při pohledu zvenku změny designu nejsou (snad až na světlomety ve tvaru písmene C, jež jsou od základních výbav vybaveny diodovou technologií) tak výrazné, interiér celkově se změnil k nepoznání. Už při prvním nastoupení je patrná vyšší kvalita použitých materiálů, z nichž většina je měkčená. Vnitřní prostor se stal mnohem útulnějším a prostornějším místem i díky přepracovaným sedadlům, novému volantu s užším sloupkem, novému přístrojovému panelu či nepřímému osvětlení, a zároveň praktičtější díky množství odkládacích prostor.

Základní verze Life s atmosférickým tříválcem SCe 65 sice nemá displej uprostřed palubní desky, ovšem další Zen je, stejně jako vyšší Intens, již vybaven sedmipalcovým, rychle reagujícím systémem Easy Link. Vrcholem je výbava R. S. Line, nabízející mimo různé dekory a hezké prvky i skvělá sportovní sedadla. Ať už padne výběr na jakoukoli výbavu, interiér lze řadou doplňků či produktů originálního příslušenství změnit podle osobního vkusu.

Nejzajímavějším motorem je jistě TCe 100. Přeplňovaný tříválec o objemu 1,0 litru nabízí výkon 100 koní a 160 Nm a je spojený s přesnou pětistupňovou převodovkou (dvouspojka EDC je k dispozici ve spojení s vrcholným čtyřválcem TCE 130 o objemu 1,3 litru). Přenos síly je hladký a plynulý, dynamika nečekaně příjemná. Svižný malý vůz jede pocitově lépe než papírově (0 až 100 km/h za 11,8 s).

Vyváženým jízdním vlastnostem sekunduje jak přesné řízení, tak dobře nastavené brzdy. Celkově je Clio jízdně schopným, čitelným, sebejistým a snadno ovladatelným vozem. Kromě zmíněné praktičnosti (zavazadlový prostor pojme u benzinové verze 391 litrů, u naftové o něco málo méně) se Clio podle aktuálních trendů neleká ani konektivity či asistenčních systémů.

Samozřejmostí je zrcadlení telefonu, podpora Apple CarPlay či Android Auto, ale nechybí systém varování před opuštěním jízdního pruhu s automatickou korekcí jízdní dráhy, systém aktivního brzdění s detekcí chodců a cyklistů, sledování mrtvého úhlu či parkovací pomocníci, většina z toho logicky za příplatek.

Základní Clio je nabízeno s cenovkou 259 000 Kč, přičemž střed v podobě Intens TCe 100 lze v rámci zaváděcí ceny s výkupem staršího vozu pořídit za příjemných 334 000 Kč. Vrcholná, sportovně laděná verze R. S. Line s dvouspojkou pak stojí 439 000 Kč.

Clio se povedlo. Zvenku se změnilo jen decentně – ostatně proč měnit líbivý, osvědčený design –, ale do interiéru přináší vysokou úroveň kvality, konektivity, bezpečnostních systémů i prostornosti. Upřímně řečeno, Renault už změnu palubních systémů a jejich použitelnosti potřeboval. I přes použití konzervativního podvozku s vlečenou zadní nápravou Clio vyniká sebejistými, příjemnými jízdními vlastnostmi a tradičně je nabízeno za dobrou cenu. Bude pokračovat v tradici a stane se opět autem roku? Uvidíme…

 

Plusy:
Interiér, kvalita, prostor, možnosti personalizace.

Minusy:
Pouze pětidveřový hatchback, pomalejší reakce převodovky EDC.