„Varšava jedná správně, nesmíme jí vpadnout do zad.“ Evropa už nechce přijímat migranty

Migranti, kteří si cestou přes Bělorusko chtějí zajistit lepší život, se zřejmě přepočítali. Ocitli se na hranicích jiné Evropy než té, která v roce 2015 vítala jejich předchůdce z Blízkého východu. V roce 2021 se nenajde evropská vláda, která by uprchlíkům otvírala dveře. Objevil se návrh, aby se o migranty postarala Ukrajina nebo Moldávie.

V provizorním uprchlickém táboře v hraničním pásmu mezi Běloruskem a Polskem se o minulém víkendu rozšířila zpráva, podle níž bude cesta přes Polsko do Německa brzo volná. Polské ministerstvo vnitra začalo dezinformaci okamžitě vyvracet: "Je to naprostá lež a nesmysl! Polsko bude dál chránit svou hranici s Běloruskem," objevilo se v textovkách rozesílaných ministerstvem vnitra.

Atmosféra se změnila i v Německu, které při první migrační krizi přijalo zhruba 800 tisíc lidí. Letos čelní němečtí politici podporují Varšavu ve výstavbě hraničního plotu. Platí to i pro sociální demokraty, kteří byli v roce 2015 k uprchlíkům vstřícnější než kancléřka Angela Merkelová.

„Ploty a zdi na hranicích se musí rušit, kde je to jen možné,“ uvedla sociálně demokratická předsedkyně Bundestagu Bärbel Basová. „Bohužel rušení plotů není myslitelné tváří v tvář Lukašenkově politice,“ dodala Basová. Lukašenka viní z toho, že migranty nalákal na falešné sliby a zneužil je. Basová nechce připustit, aby se osudy lidí používaly jako nátlakový prostředek. Na druhou stranu žádá pro migranty pomoc.

Předseda vlády v sousedním Sasku Michael Kretschmer z CDU volil o víkendu v rozhovoru pro Bild am Sonntag přímočařejší slovník. Veřejnost podle něj bude muset vydržet pohled na lidi v nouzi, Evropa ani Německo jim ale nemohou poskytnout přístřeší. „Musíme diktátorovi v Minsku ukázat, že se svým postupem nebude mít úspěch,“ uvedl saský premiér. „Varšava jedná správně, nesmíme jí vpadnout do zad,“ vyzývá Kretschmer.

Pro polskou strategii na hranicích se  vžil termín „zatlačování“. Postup spočívá v tom, že se polští vojáci snaží nevpustit migranty do země. A když se lidem z opačné strany hranice povede průnik, vrací je ozbrojené složky přes  přechody zpátky do Běloruska. Polské úřady argumentují tím, že migranti měli o azyl požádat v první bezpečné zemi, kde se ocitli: v Bělorusku, případně už v Turecku.

Ani v těchto dnech se Polsko nespoléhá na evropské řešení svých migrační krize. Pomoc mu nabízela například evropská pohraniční agentura Frontex. Chtěla pomoct s registrací migrantů a posuzováním žadatelů o azyl. Varšava ovšem pomoc odmítá, protože vůbec nechce vpouštět migranty do země.

Jejich svízelná situace vede k hledání neobvyklých řešení. Podle jednoho z nich by se lidé z pohraničního pásma mohli dočasně přestěhovat do některé ze zemí mimo EU, dokud Frontex neprověří jejich žádosti o azyl. Za pomoc s řešením migrační krize by země jako Ukrajina, Gruzie nebo Moldavsko mohly po vzoru Turecka dostávat příspěvek. Ukrajinští politici o obchodu nechtějí vůbec nic slyšet. „Která hrozba by nás k tomu měla donutit?“ ptal se podle stanice Deutsche Welle tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Zatím mají evropské státy jediné řešení, jak zajistit klid v polském pohraničí. Diplomacie EU vyjednala v Iráku repatriace, program se má rozběhnout ve čtvrtek. Účast v něm ale bude dobrovolná.