Mladších ročníků s covidem v nemocnicích přibývá, ukazují data. Není ale jasné proč

STRUKTURA HOSPITALIZACÍ

Mladších ročníků s covidem v nemocnicích přibývá, ukazují data. Není ale jasné proč
Struktura hospitalizovaných se posouvá směrem k mladším ročníkům. Foto: Shutterstock
4
Domov

Záviš Dobiašovský

Struktura hospitalizovaných pacientů s covidem-19, včetně těch vyžadujících intenzivní péči, se v posledních měsících posouvá směrem k mladším ročníkům. Ubývá naopak lidí starších 75 let. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Potvrzují to i zkušenosti lékařů oslovených deníkem Echo24, důvodem podle nich může být například náchylnost k rizikovému chování či šíření nových mutací, ale i prostý fakt, že v posledních měsících výrazně přibývalo nakažených. Ve statistice úmrtí však stále drtivě dominují starší ročníky.

Zatímco v listopadu se podíl hospitalizovaných mladších 65 let, kteří nevyžadují intenzivní péči, pohyboval kolem 25 %, v únoru už to bylo lehce nad 30 %. Větší posun opačným směrem je pak vidět u pacientů ve věku 75 let a výš, kde došlo k poklesu z listopadových zhruba 50 % na 39 % ve třetím únorovém týdnu.

V případě pacientů s těžším průběhem se pak situace vyvíjí podobně. Zatímco v listopadových týdnech se podíl pacientů pod 65 let pohyboval spíše pod 30 %, ve třetím únorovém týdnu už dosáhl na 40 %. I na jednotkách intenzivní péče pak výrazně ubylo pacientů nad 75 let, jejichž podíl se v listopadu blížil 40 %, v únoru klesl pod 30 %. „To, že hospitalizace, a to včetně nutnosti intenzívní péče, v současné době nejsou záležitostí pouze seniorů a že mladších ročníků přibývá, naše data z konce února potvrzují,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ÚZIS Petr Kučera.

Foto: ÚZIS

Tento trend je patrný i ve Slezské nemocnici v Opavě, uvedl pro deník Echo24 primář infekčního oddělení Petr Kümpel. „Vysvětlení pro nárůst v mladších kategoriích je poměrně jednoduché, je dáno výrazným nárůstem infikovaných pacientů od října celkově, podíl mutací se zkoumá, hypoteticky možný je, ale za hlavní důvod považuji první uvedené,“ uvedl s tím, že důvodem může být možná i menší ochota k dodržování opatření při dlouhotrvajícím období zákazů.

Podle přednosty Klinky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petra Husy je trend vysvětlit obtížné, v nemocnici ho však pozorují také. „Ne všichni pacienti s těžkým průběhem jsou obézní, což bývá nejčastější ,komorbidita‘ spojená s těžkým průběhem covidu,“ uvedl pro deník Echo24.

Před obezitou jako závažnou komplikací při prodělávání covidu varovala v březnové studii Světová federace pro obezitu. V zemích, kde trpí více než polovina dospělé populace nadváhou, stoupá riziko úmrtí v souvislosti s covidem-19 na desetinásobek, uvedla federace, která se ve studii věnuje i České republice. „Z dvou a půl milionu úmrtí hlášených ke konci února 2021 spadá 2,2 milionu na země, v nichž je více než polovina populace klasifikovaná jako trpící nadváhou.“ Tu pak instituce definovala jako hodnoty nad 25 v indexu tělesné hmotnosti (BMI). Autoři však přiznávají, že jde o neúplný obrázek, který se s vývojem pandemie může ještě měnit. Vyzývají nicméně země k řešení problémů s obezitou či přednostnímu očkování obézních.

Podle Husy tak může situace souviset rovněž s vyšším výskytem britské mutace koronaviru, která podle něj převažuje už u 80 až 90 % pacientů přijímaných do FN Brno, omezeným počtem vnímavých starších lidí kvůli očkování v domovech pro seniory či úmrtím nebo menším počtem kontaktů oproti mladým lidem. Stejně tak je podle něj možným důvodem to, že starší dodržují izolační opatření více než mladí.

Foto: ÚZIS

„Těžší průběh u mladších může být i dán známým faktem, že symptomy těžkého průběhu jsou dány přestřelenou imunitní reakcí na virus, což je pravděpodobnější u mladších osob s dobrou imunitní reakcí, než u starých,“ dodal Husa. Podle Petra Kümpela je pak těžší zdůvodnit pokles ve věkové kategorii nad 75 let. „Zde bych viděl význam větší protekce (izolace, ochrany) těchto ohrožených osob, testování v domovech seniorů a nyní snad již i tolik očekávaný efekt vakcinace,“ dodal primář infekčního oddělení.

Přibývání mladších pacientů potvrzuje i přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš. „Příčiny je těžké hodnotit. Nemocní se k nám dostávají obvykle až v době, kdy potřebují kyslík, a v této situaci většinou není čas na podrobnou anamnézu zaměřenou na zjišťování různých faktorů, které mohly mít vliv na průběh nemoci. Osobně si myslím, že větší výskyt covid-19 u osob ve středním věku souvisí s rozšířením britské mutace viru. Tato mutace je více nakažlivá, takže si představuji, že nemocní lidé vylučují větší množství viru, a osoby v jejich blízkosti jsou proto vystaveni větší expozici a dostanou pak závažnější formu infekce,“ uvedl pro deník Echo24.

To se podle něj ukázalo u zdravotníků v Číně a Itálii před rokem v počátcích pandemie. „Tito zdravotníci se zpočátku málo chránili, byli od pacientů exponováni velkému množství viru a pak, přestože byli primárně zdraví, prodělávali velmi těžkou formu nemoci, někdy se smrtelným zakončením,“ dodal Beneš. Není si však jist tím, že by ubývalo starších pacientů nad 75 let.

Foto: ÚZIS

Ačkoliv se struktura hospitalizovaných posouvá k mladším ročníkům, ve statistikách úmrtí stále drtivě dominují lidé starší 65 let. Z podrobnějších statistik krajských hygienických stanic vyplývá, že průměrný věk lidí, kteří s covidem zemřeli od začátku epidemie do konce letošního února, je přibližně 78 let. Podíl lidí ve věku 65 let a starších se podle dat ÚZIS od listopadu pohybuje kolem 90 %.