Česko pomalu vyšetřuje korupci, říká Evropská komise. Obává se i o právní stát v Polsku a Maďarsku

Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však vzbuzují obavy. Uvedla to ve středu Evropská komise v každoročním nezávazném hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Maďarsko a Polsko by zároveň podle EK měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Do sporu se už dříve v tomto ohledu dostala česká eurokomisařka Věra Jourová a polský prezident Andrzej Duda.

Unijní exekutiva se rovněž v případě Česka kriticky vyjádřila o nedostatečné transparentnosti vlastnictví médií, o výrocích ombudsmana na adresu menšin či o malé veřejné podpoře nevládních organizací.

Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží.

V pořadí třetí výroční zpráva vznikala v době, kdy se unijní země v první řadě zabývají dopady ruské invaze na Ukrajinu. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové je ruský režim a válka v těsném sousedství EU připomínkou toho, že demokracii a vládu práva musí unijní země chránit a propagovat doma i mimo své hranice.

„Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví,“ prohlásila Jourová. Zásadní připomínky adresovala komise stejně jako v minulých letech Polsku a Maďarsku. Podle Jourové je právní stát naprosto základní kamenem demokracie. „Válka na Ukrajině je další připomínkou důležitosti naší práce na šíření ideje právního státu v EU i za jejími hranicemi,“ uvedla Jourová.

Polský prezident Evropskou komisi kritizuje

Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. Například prostřednictvím státní inzerce omezuje rovné podmínky pro fungování médií a měla by posílit nezávislost úřadu dohlížejícího na jejich práci. Maďarská vláda zároveň nadměrně často využívá své nouzové pravomoci zavedené kvůli covidové pandemii, a to i v případech s nákazou vůbec nesouvisejících.

V případě Varšavy se výtky točí zejména okolo justiční reformy, které přes některé slíbené ústupky stále dostatečně nezajišťuje podmínky pro nezávislou práci soudců. Polsko by rovněž mělo oddělit funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora či stanovit jasná pravidla pro lobbing a zlepšit veřejnou kontrolu příjmů předních politiků.

Proti Jourové a postoji EK se důrazně ohradil polský prezident Andrzej Duda. „To, co se nyní děje, vnímám jako čistě politický útok na Polsko, který má v podstatě ideologický profil a nemá žádný základ,“ řekl Duda začátkem července v televizi Polsat News. Vyjádřil se tak ke slovům Jourové o polském plánu národní obnovy. Pokládá je za „neuvěřitelná.“ Jourová byla červencovém na zasedání Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dotázána, zda novela zákona o Nejvyšším soudu splňuje podmínky stanovené v Národním plánu obnovy.

Místopředsedkyně EK Jourová uvedla, že dosavadní změny „nesplňují“ požadovaná kritéria a že evropské peníze nebudou vyplaceny dříve, než polští soudci získají zákonem stanovené záruky své nezávislosti