Prezidentem by měl být člověk Fialova typu, říká Pavel Blažek

ROZHOVOR S MINISTREM SPRAVEDLNOSTI

Prezidentem by měl být člověk Fialova typu, říká Pavel Blažek
"Když si vzpomenu, jakými zbytečnostmi jsme se na Západě donedávna zabývali – gender, počet pohlaví –, tak dnes se vracíme k nutnostem, které znal každý kmen od pravěku až po 21. století: aby bylo co jíst, čím topit a aby nám jiný kmen nesebral to, co máme. Čili potraviny, energie, bezpečnost. Vracíme se ke starostem, které lidstvo mělo vždycky a teprve před nedávnem zapomnělo. " říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Na snímku před vchodem do poslanecké sněmovny. Foto: Foto: Jan Zatorsky
3
Týdeník

Daniel Kaiser

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se domnívá, že Petr Fiala by byl osobnostně, vzděláním a charakterem vynikající kandidát na prezidenta. „Jestli má kandidovat už teď, si musí rozhodnout on sám,“ říká Blažek ve velkém rozhovoru pro Týdeník Echo. Mluvil v něm mj. o tom, jaké jsou aspirace Vladimira Putina či Andreje Babiše, nebo o pozici Igora Stříže v čele Nejvyššího státního zastupitelství.

Kolik vláda předpokládá, že z 300 tisíc Ukrajinců, kteří k nám utekli před válkou, zůstane v republice natrvalo?

Vláda tu nemůže předpokládat vůbec nic. Nejde totiž jen o to, kdy válka skončí, ale taky aby se měli kam vrátit. Podle všech dostupných zpráv je mnoho měst v oblasti bojů naprosto zničených, v zemi je poničená infrastruktura. Proto žádný kvalifikovaný odhad, kolik jich tu zbude trvale, není. Délku pobytu Ukrajinců nedokáže odhadnout nikdo, záleží to i na nich, jak dlouho tady budou chtít být. Možná někteří budou chtít ještě do třetích zemí. Musím ale zdůraznit, že jsme naprosto chváleni všemi možnými orgány Evropské unie i Spojenými státy za způsob, jakým jsme ten příval zvládli. Oni skoro všichni uprchlíci žijí v kamenných ubytovnách. Nemáme u nás žádné stanové tábory a podobně. Tohle český stát zvládl vynikajícím způsobem.

Během války hodně uprchlíků zapustí v nové zemi kořeny, Vídeň je dodnes plná uprchlíků z jugoslávských válek.

S tím se musí počítat. Ukrajinská menšina u nás bude samozřejmě významná.

V čem by vznik větší ukrajinské menšiny byl přínos, v čem problém?

Spousta našich firem chce, aby tu byli, protože existuje spousta míst, na kterých už naše obyvatelstvo nechtělo pracovat. Problém může být v tom, že my jsme po odsunu sudetských Němců stát obývaný v zásadě jedním národem. A to se změní. Uvidíme, co to s lidmi udělá. Já jsem optimista, říkal jsem to včera i eurokomisaři pro spravedlnost Reyndersovi, což je Belgičan. Říkal jsem mu, že u nás, a je to podmíněno historicky, může být trošku problém rasový. Že kdyby k nám přibylo příliš rychle a hodně lidí jiné rasy, může to skřípat. V Belgii, což byla koloniální mocnost, jsou na jiné rasy zvyklí. My ne. Tento problém nám ale u Ukrajinců odpadá. Že by náš občan byl od začátku rozčílen přítomností Ukrajinců, to tak úplně není. V průběhu času jejich přítomnost samozřejmě vyvolá problémy. To nic nemění na tom, že my, ač na jiné rasy nejsme zvyklí, nejsme xenofobní národ.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.