Nejbohatší žena Afriky v problémech. Měla zpronevěřit miliardy ze státní kasy

Dcera angolského prezidenta

Nejbohatší žena Afriky v problémech. Měla zpronevěřit miliardy ze státní kasyNOVÉ
Nejbohatší žena Afriky Isabel dos Santosová. Foto:

Zdroj: Facebook Isabel dos Santos

1
Svět
Echo24
Sdílet:

Dcera bývalého prezidenta Angoly a nejbohatší žena Afriky Isabel dos Santosová je v problémech poté, co uniklo na veřejnost 700 000 dokumentů, které mj. odhalují zpronevěru státních peněz, jíž se měla dopustit. Lisabonská banka EuroBic, v níž je dos Santosová největší akcionářkou, s ní okamžitě ukončila veškerou obchodní aktivitu. Případ vyšetřují příslušné úřady.

Zástupci banky EuroBic pro New York Times uvedli, že nyní zkoumají podezřelé transakce v hodnotě desítek milionů dolarů. Ty mimo jiné v neděli odhalil veřejnosti právě newyorský deník ve spolupráci s washingtonským Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ).

Angolská generální prokurátorka uvedla, že místní vláda využije všechny možné prostředky, aby dos Santosovou, která zřejmě pobývá v Portugalsku, dostali zpátky do země, kde by měla čelit obviněním z korupce. Angola také zmrazila veškerá aktiva dos Santosové, jejího manžela – podnikatele a sběratele umění Sindiky Dokola - a všech jejich portugalských obchodních partnerů.

Dos Santosová, kterou časopis Forbes v roce 2013 označil za první africkou dolarovou miliardářku, její manžel a otec José Eduardo dos Santos, který Angole vládl téměř čtyřicet let, měli podle místní vlády dohromady zpronevěřit zhruba miliardu dolarů státních peněz.

Uniklé dokumenty obsahují mimo jiné emailovou konverzaci, výpisy z účtů, prezentace a smlouvy. Ukazují, jak dos Santosová a Dokolo přišli ke zhruba dvěma miliardám dolarů skrze klíčová odvětví místního byznysu: telekomunikace, diamanty a stavební společnosti. Angola je bohatá na diamanty a ropu, přesto se potýká s chudobou, vysokou dětskou a novorozeneckou úmrtností a také s neutuchající korupcí, píší NY Times.

Z uniklých informací také vyplývá, že v listopadu roku 2017, kdy už v Angole vládl nástupce jejího otce João Lourenço, byla dos Santosová šéfkou státní ropné společnosti Sonangol. Měla tehdy odeslat 57 milionů dolarů (zhruba 1,28 miliardy korun) na účet dubajské společnosti, vlastněné jejími známými. Prý mělo jít o peníze na platby konzultantům a účetním ze společností jako Boston Consulting Group nebo PwC (dříve PricewaterhouseCoopers). Není však jasné, zda je to pravda, protože firmy odmítly novinářům poskytnout výpisy z účtu s odvoláním na soukromí svých klientů.

Dalších 38 milionů dolarů mělo z účtu společnosti Sonangol odejít jen několik hodin poté, co prezident Lourenço oznámil, že dos Santosová ve své pozici v Sonangolu končí.

Dalším z podezřelých kontraktů je podle BBC nákup podílu v portugalské energetické společnosti Galp, kterou firma dos Santosové v roce 2006 koupila právě od Sonangolu. Za podíl byznysmenka předem zaplatila pouze 15 procent kupní ceny a zbylých 63 milionů eur pokryla nízko úročená půjčka od Sonangolu. Nyní má její podíl ve společnosti Galp hodnotu více než 750 milionů eur.

Na analýze uniklých dokumentů, která údajně trvala několik měsíců, se podle NY Times mělo podílet zhruba 120 reportérů z dvaceti zemí světa. Ti také zároveň vyzpovídali všechny možné osoby v Angole i jinde, které mohly mít s kauzou něco společného. Dos Santosová přesto celý případ považuje za nepodložený a vykonstruovaný.

„Informace ISIJ jsou založené na falešných dokumentech a nepravdivých informacích,“ napsala dos Santosová na twitter. „Jde o organizovaný politický útok ve spolupráci s angolskou vládou. 715 tisíc přečtených a analyzovaných dokumentů? Kdo tomu asi tak věří?“ dodala.

EuroBic, v němž dos Santosová vlastní celkem 42,5 procenta akcií, slíbil, že bude vyšetřovat všechny transakce provedené v listopadu roku 2017 a výsledky pátrání pak nahlásí Portugalské centrální bance.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články