Omikron méně napadá plíce, snáze však infikuje horní dýchací cesty, naznačuje šest studií

JAK SE CHOVÁ OMIKRON?

Omikron méně napadá plíce, snáze však infikuje horní dýchací cesty, naznačuje šest studií
Výsledky studií naznačují, že varianta koronaviru omikron poškozuje méně plíce než ostatní mutace. Foto: Shutterstock
2
Svět

Echo24

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Z výsledků šesti studií, které dosud neprošly recenzním řízením, vyplývá, že omikron nepoškozuje plíce tolik jako delta nebo jiné předchozí varianty koronaviru. Vědci publikovali čtyři ze šesti studií až po Štědrém dnu.

„Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk,“ řekl profesor virologie na londýnské University College Deenan Pillay. „V podstatě se zdá, že má větší schopnost infikovat horní cesty dýchací – buňky v krku. Tam by se tedy množil snadněji než v buňkách hluboko v plicích. Je to opravdu předběžné, ale studie ukazují stejným směrem,“ dodal virolog.

Výzkumníci, kteří se na Liverpoolské univerzitě specializují na molekulární virologii, zveřejnili předběžné výsledky studie, kde srovnávali závažnost průběhu nákazy omikronem u myší. Vědci u myší nakažených omikronem evidovali ve srovnání s ostatními variantami nižší ztrátu tělesné hmotnosti, menší virovou nálož a méně závažný zápal plic.

„Je to jeden díl do skládačky. Zvířecí model naznačuje, že nemoc je mírnější než u delty i původní varianty viru. Zdá se, že ustupuje rychleji a zvířata se rychleji zotavují,“ řekl jeden z autorů studie James Stewart.

Menší ztrátu hmotnosti a nižší virovou nálož u myší nakažených omikronem registrovali i američtí experti, kteří výsledky svého výzkumu publikovali v odborném časopise Nature. K podobným výsledkům dospěli i vědci z Neytsovy laboratoře na Katolické univerzitě v Lovani. V plicích křečků infikovaných omikronem zaznamenali v porovnání s ostatními variantami menší virovou nálož.

Výzkumníci z virologického centra na Glasgowské univerzitě zveřejnili výzkum, z nějž vyplývá, že omikron změnil způsob, jakým vstupuje do lidského těla, což „pravděpodobně ovlivňuje“ rychlost, jakou se šíří, i typ buněk, které může infikovat.

Poslední studie navazují na výzkum, který publikovali vědci z Hongkongské univerzity v prosinci. Z jeho závěrů vyplynulo, že omikron se ve srovnání s dřívějšími variantami množí rychleji ve vzorku lidské tkáně z průdušek, naopak v tkáni z lidských plic je množení pomalejší než u původní varianty koronaviru. Na horší schopnost omikronu napadat plicní buňky upozornil i tým odborníků z Cambridgeské univerzity vedený Ravim Guptou.