Poláci chtějí na Kralickém Sněžníku postavit rozhlednu. Čeští ekologové zuří

Poláci chtějí na Kralickém Sněžníku postavit rozhlednu. Čeští ekologové zuří
Vizualizace rozhledny Foto: Januszówka pracownia architektury
Domov

UNIKÁTNÍ PŘÍRODA V OHROŽENÍ

Vojtěch Šeliga

Po úsměvném konfliktu, kdy polští vojáci omylem zabrali českou kapličku, se schyluje k dalšímu sporu s našimi severními sousedy. Poláci chtějí na své části vrcholu Kralického Sněžníku postavit novou rozhlednu, která však leží v žaludku českým ekologům. Ti v otevřeném dopise ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) kritizují způsob přípravy rozhledny, která nerespektuje požadavky Správy CHKO Jeseníky.

Rozhledna již v polské části (dříve v německé) stála od konce 19. století až do 70. let minulého. Od té doby se na místě nachází její ruiny. Podobný osud potkal také Lichtenštejnovu chatu na českém území.

Ruiny původní rozhledny.
Ruiny původní rozhledny. Foto: Vojtěch Šeliga

Poláci před několika dny ohlásili záměr rozhlednu obnovit, což překvapilo české ekology, kteří téma ekologických dopadů stavby považují za nedořešené.

„Výstavba rozhledny se vážným způsobem dotýká evropsky mimořádného území s nejvyšší formou ochrany. Ačkoliv je záměr zahalen mnoha nejasnostmi a trpí vážnými vadami, může se v příštích týdnech začít stavět. Zřejmé není ani to, jaká varianta záměru se bude skutečně realizovat, protože projekt se projednává už mnoho let a z informací v médiích vyplývá, že investor chystá v rámci snahy o finanční úspory výrazné změny v projektu,“ píše se v otevřeném dopise, za kterým stojí Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Společnost přátel Jeseníků, ČSOP Šumperk, spolek Malínské aleje a předseda Českého ramsarského výboru Mojmír Vlašín.

Kritikům vadí například to, že podle původního projektu se měl veškerý materiál dovážet letecky, bez využití místních cest, ale z důvodu úspor nyní investor usiluje o vybudování komunikace pro dopravu stavebního materiálu. „Stavba cesty by přitom znamenala jak rozsáhlý územní zábor nenahraditelných vrcholových biotopů, tak potenciální riziko tlaku na další výstavbu ‚salámovou metodou‘,“ stojí v dopise.

Polská část Kralického Sněžníku.
Polská část Kralického Sněžníku. Foto: Vojtěch Šeliga

Takové úpravy projektu jsou z hlediska ochrany přírody nepřijatelné a v rozporu se schválenými podmínkami české strany, uvádějí dále kritici. „V této souvislosti je nutné zdůraznit, že Správa CHKO Jeseníky, pod níž oblast NPR Králický Sněžník spadá, vydala v lednu 2014 stanovisko, ve kterém sice vyjádřila souhlas s výstavbou rozhledny, ale s tím, že přeprava stavebního materiálu bude probíhat vrtulníkem, bez nutnosti přistávání. Navíc Správa CHKO ve svém stanovisku požaduje doplnění posouzení vlivu na přírodu národní přírodní rezervace. Totéž pak ve svém stanovisku z února 2014 převzalo ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že předchozí stanoviska Správy CHKO Jeseníky i ministerstva byly vázány na řadu konkrétních podmínek. Není ale vůbec jasné, zda byly tyto podmínky polskou stranou akceptovány při vydávání odpovídajících rozhodnutí a zda skutečně došlo k požadovanému doplnění posouzení vlivu,“ upozorňují signatáři.

Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí pro Echo24 potvrdila, že ministerstvo odpověď na dopis připravuje.

Masiv Kralického Sněžníku je unikátním místem v kontextu celé Evropy. Stýkají se zde tři rozvodí, což v praxi znamená, že dešťová voda může z kopců stéci do Černého, Baltského nebo Severního moře. Nejen proto je vrchol na česko-polské hranici vyhledávanou turistickou atrakcí. Hlavním tahákem jsou především úžasné výhledy a pramen řeky Moravy.

Výhled z Kralického Sněžníku.
Výhled z Kralického Sněžníku. Foto: Vojtěch Šeliga

 

Související články