„Notre-Dame je archeologická katastrofa. Žár mění vápenec na prášek, kameny praskají“
stavba jako křehká skořápka
NOVÉ
2
Požár pařížské katedrály Notre-Dameúplně zničil střechu, teprve další podrobné studie ale budou muset ukázat, jaký vliv měl teplotní šok na kámen a maltu. Ačkoli ji požár vážně zasáhl, „stará dáma“ se nezhroutí. Je ale jasné, že oheň, který vypukl v pondělí večer v podkroví katedrály, způsobil významné škody. Střecha, krov a štíhlá věžička, takzvaný sanktusník, se obrátily v prach, píše francouzský list Le Figaro. Jak je na tom ale kamenná stavba, která odolávala několik hodin extrémním teplotám?
„Zdi jsou postaveny z kvádrů z takzvaného lutéckého nebo pařížského vápence, a spojuje je vápenná malta. To jsou materiály, které nemají rády vysoké teploty,“ zdůrazňuje Clément Salviani z Národního ústavu dějin umění. „Lutécký vápenec je křehký kámen, citlivý na oheň a vodu,“ říká také historik architektury na univerzitě v Amiensu Arnaud Timbert.
Oheň podle nich dává do pohybu sled událostí. Pod vlivem vysokých teplot z kamene uniká voda a vápenec se mění na bílý prášek – vápno. „Tato chemická reakce může proniknout hluboko do klenebního zdiva, pokud požár na povrchu trvá delší dobu,“ vysvětluje Salviani. K tomu se přidává další fenomén – rozpínání materiálů pod vlivem tepla. „Voda v kamenech kondenzuje a pod tlakem vyvolaným párou minerál praská,“ říká výzkumník v oblasti teoretické a aplikované mechaniky Anthony Collin z Lotrinské univerzity. Dá se podle něj tedy očekávat, že kameny jsou popraskané.
Olovo se roztavilo
Navíc se olovo, které bylo na střeše, roztavilo a dostalo se do zdiva budovy. „Olovo je velmi těžké, což může být problematické, pokud se dostane do míst, která jsou již oslabená,“ upozorňuje Timbert.
Co se týče vody použité při hašení, může „natéci do míst, která běžně nenesou takovou váhu, a prosáknout do prasklin v kameni,“ popisuje dále Salviani. „Voda musela oslabit spoje ve zdivu, které drží kameny pohromadě,“ dodává Timbert. Mohou tak být oslabeny celé kusy zdiva.
„Klenby se odpojí, žebroví se prohne, svorníky kleneb už nic nedrží a nakonec spadnou. To se pravděpodobně stalo v noci v křížení hlavní a příčné lodi,“ myslí si Salviani. „Důsledky je těžké odhadovat, protože podobnou situaci jsme nikdy nezažili,“ poznamenává Timbert. „Pravděpodobně se budou muset předělat všechny klenby,“ dodává.
„Budou se muset provést přesné studie, které stanoví, jaký vliv měl teplotní šok na kámen a maltu a na degradaci malty vodou,“ upřesňuje Gilles Martinet z firmy, která se zaměřuje na opravy historických staveb. První posudek o stavu katedrály by měl vypracovat hlavní architekt Notre-Dame Philippe Villeneuve. Ať už bude výsledek jakýkoli, rekonstrukce bude muset být kolosální, píše Le Figaro.
„Čelíme archeologické katastrofě, kterou by ještě mohly zesílit renovační práce,“ upozorňuje Timbert. Materiál ze stavby se podle něj bude vyhazovat, zatímco od středověku stavitelé opakovaně používali na stavbu katedrál materiál z dřívějších církevních staveb. Mělo to podle něj hospodářský i symbolický důvod. „U křesťanů se historická kontinuita projevuje kontinuitou hmoty,“ dodává.
