DATA: Skoro půl milionu rizikových seniorů stále nemá očkování, nejhůře jsou na tom v pohraničí

Ačkoliv vláda stále mluví o nutnosti proočkování rizikové části populace, tedy seniorů nad 60 let, realita ukazuje, že se to stále příliš nedaří. Podle dat, které deníku Echo24 poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), dosahuje počet seniorů, kteří nemají dosud ani jednu dávku vakcíny a zároveň onemocnění neprodělali, téměř půl milionu. Je to tedy zhruba patnáct procent z celkového počtu lidí v této populační skupině. Ti, kteří nemají ani jednu dávku, jsou podle dřívějších průzkumů rozděleni na ty, kteří očkování odmítají, a na ty, kteří se k vakcíně dosud nebyli schopni dostat.

Podle dat ÚZIS je seniorů očkovaných alespoň jednou dávkou přes dva miliony a těch, kteří sice nemají očkování, ale prokazatelně covid prodělali, je přes 135 tisíc. Zbývající část skupiny lidí nad 60 let, tedy více než 430 tisíc, není naočkována a onemocnění neprodělala. Jedná se tedy o ty nejvíce rizikové, kteří se před nákazou musejí chránit.

Nejvíce ohrožených seniorů bez očkování je v Moravskoslezském kraji, kde počet přesahuje dvacet procent. Hůře jsou na tom také Olomoucký nebo Karlovarský kraj. Jedná se tedy hlavně o příhraniční oblasti.

K nenaočkovaným rizikovým jedincům zamířily v uplynulých dnech takzvané zvací dopisy od Všeobecné zdravotní pojišťovny, které seniory k očkování vyzývaly. Ty obsahovaly také informace o tom, jak se k němu zaregistrovat. „Očkování je zdarma, prokazatelně bezpečné, účinné a dobrovolné. Jelikož patříte do prioritní věkové skupiny, kterou chceme ochránit co nejdříve, očkování Vám vřele doporučujeme,“ uváděla v dopise VZP.

Na potřebu zaměřit se prioritně na starší generace a jejich doočkování upozorňovali dlouhodobě také epidemiologové. „Nezanedbatelná část věkové kohorty nad 60 let stále nebyla očkována. Doočkování osob v rizikových skupinách tak bude mít zásadní vliv na snížení morbidity a mortality,“ upozorňovala například už na začátku června ve svém stanovisku skupina MeSES vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, která dříve působila jako poradní orgán ministra zdravotnictví. Ve stanovisku uvádí, že pro významnou část dosud neočkovaných je bariérou například elektronická registrace, skupina tak apelovala na praktické usnadnění procesu.

Pomocí tak mohlo být otevření očkovacích míst bez nutnosti registrace, která by postupně měla vzniknout ve všech krajských městech.

Na příhraniční regiony, kde je neočkovaných seniorů nejvíce, se pak mají zaměřit také mobilní týmy. Moravskoslezský a Zlínský kraj poukázaly na to, že z některých jejich oblastí je to do očkovacích center velmi daleko. Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše může nižší proočkovanost v příhraničí souviset i s tím, že u hranic žije hodně pendlerů, kteří se nechali očkovat v Německu, a do českých statistik očkovaných se tak nepromítli. Možné řešení všechny tři kraje vidí ve zmíněných mobilních očkovacích týmech.

I podle náměstka moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Martina Gebauera (ANO) je důvodem nižší proočkovanosti v příhraničí odlehlost obcí a velká vzdálenost do očkovacích míst. „Možná také mnozí nejsou tak zdatní v používání moderních technologií, přes které je nutné se k očkování registrovat,“ dodal Gebauer.

Ukončené očkování má v Česku aktuálně celkově ukončeno přes 4,7 milionu lidí, tedy zhruba 44 procent z 10,7 milionu obyvatel. Rezervaci termínu očkování má přes 177 tisíc lidí a více než 260 tisíc lidí je registrováno a čeká na termín vakcinace.