Češi omezili spotřebu. Uskromnili se a přestali si půjčovat

Češi v roce 2020 omezili svoji spotřebu a méně si na ni půjčovali. Objem dluhu ze spotřebitelských úvěrů evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací se na konci roku 2020 po více než pěti letech snížil, a to o 6,6 miliardy na 491 miliard Kč. V úterý o tom informovala společnost CRIF, která registry provozuje.

Počet lidí s úvěrem na spotřebu se tak během uplynulého roku snížil o 150 000. Celková nesplácená částka se u tohoto typu úvěrů naopak mírně zvýšila, konkrétně o 174 milionů na 22,5 miliardy korun. Celkové zadlužení obyvatel ke konci minulého roku vzrostlo o 153 miliard korun na 2,6 bilionu. Důvodem je rekordní nárůst úvěrů na bydlení.

U úvěrů na spotřebu se také zvyšuje částka, kterou nejsou lidé schopní splácet. Zatímco na konci roku 2019 činila průměrná nesplácená částka u těchto typů úvěrů 107 000 Kč, na konci roku 2020 to bylo téměř 119 000 Kč.

Objem nespláceného dluhu ze spotřebitelských úvěrů se na konci roku 2020 meziročně zvýšil nejvíce v Plzeňském kraji (o šest procent) a na Vysočině (o pět procent). Naopak třeba v Královéhradeckém kraji se o dvě procenta snížil.

K největšímu nárůstu nespláceného dluhu na spotřebu došlo mezi lidmi ve věku 25 až 29 let (o 13 procent) a u lidí ve věku 30 až 34 let (o 11 procent). Naopak u lidí starších 55 let se objem nespláceného dluhu snížil o pět procent, u lidí mezi 35 a 44 lety o tři procenta.

„Když se podíváme na trendy, které jsme loni u úvěrů na spotřebu a jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé z toho vycházejí jako poražení. Lidé do 35 let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na spotřebu, se loni snížil o 18 000 na 190 000 lidí.

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o 160 miliard, tedy o devět procent. V době pandemie se tak zvýšil nejvíce v historii. A to přesto, že i zde se snížil počet lidí s úvěrem, a to o 6500. Kraji, kde se počet lidí s úvěrem na bydlení zvýšil, byly Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech třech krajích se přitom také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta, dodala výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Na rozdíl od úvěrů na spotřebu se u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v uplynulém roce snížil nejen počet lidí, kteří své dluhy nezvládali splácet, ale také objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli 0,34 procenta z toho, co si na bydlení půjčili. V Praze šlo dokonce o 0,17 procenta veškerého dluhu na bydlení.

Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení, se snížil o 2200 na 14.000, své úvěry na bydlení tak nesplácelo 1,3 procenta klientů s úvěrem na bydlení. Tento pokles může být částečně ovlivněn dobíhajícím vlivem odkladu splátek, který úvěrové instituce lidem v roce 2020 poskytly.