Moskva se nechová, jak NATO doufalo. 5. článek smlouvy je svatý, USA stojí po boku Evropy, řekl Biden

Pro americké zájmy je Severoatlantická aliance zásadní. Před dnešním summitem NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden při setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. Dodal, že USA jsou připraveny stát po boku Evropy. Vztahy NATO s Ruskem se nyní nachází v nejhorším bodě od konce studené války, prohlásil Stoltenberg. Zároveň prohlásil, že Čína není nepřítelem aliance, nicméně pro ni představuje bezpečnostní výzvu. NATO podle něj na konci summitu poprvé zaujme jasnou a jednotnou pozici vůči Pekingu.

Jen dva dny před setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval Biden Moskvu, která se podle něj nechová tak, jak aliance doufala. Za novou výzvu označil rovněž Čínu.

„Chci to vyjádřit jasně: NATO je pro americké zájmy zásadně důležité samo o sobě. Pokud by neexistovalo, museli bychom jej znovu založit,“ řekl Biden. Aliance podle něj umožňuje Spojeným státům míru angažovanosti ve světě, jakou by samostatně neudržely.

„Pátý článek (Severoatlantické smlouvy) je svatým závazkem,“ řekl Biden o ustanovení, podle nějž všechny spojenecké země přispějí na pomoc napadenému členovi. „Chci aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou tady,“ dodal.

„V posledních letech roste uvědomění toho, že máme nové výzvy. Máme tu Rusko, které se nechová způsobem, v jaký jsme doufali. A také Čínu,“ dodal při rozhovoru se Stoltenbergem, jemuž poděkoval za jeho vedení aliance.

Stoltenberg: Víme, že Čína nesdílí naše hodnoty

„Čína se nám stále přibližuje. Setkáváme se s nimi v kybernetickém prostoru, vidíme Čínu v Africe, ale jsme rovněž svědky výrazných investic do naší vlastní kritické infrastruktury,“ řekl Stoltenberg reportérům ještě předtím, než do sídla NATO v Bruselu začali přijíždět světoví lídři.

Aliance se podle svého generálního tajemníka nenachází ve stavu nové studené války s Pekingem a nevnímá jej jako nepřítele. Musí však podle Stoltenberga reagovat na zvýšené bezpečnostní výzvy. „Víme, že Čína nesdílí naše hodnoty. (...) Musíme odpovědět společně jako aliance,“ dodal s tím, že závěrečné prohlášení ze summitu bude obsahovat vymezení jasné pozice NATO vůči Číně, na níž se jednotlivé členské země stále více shodují.

Britský premiér Boris Johnson dnes po příjezdu prohlásil, že NATO nechce vstoupit s Čínou do nové studené války. Připustil, že Čína je silně přítomna v myslích lídrů aliance. „Lidé tam vidí výzvy, vidí věci, o které se musíme společně postarat, ale vidí tam rovněž příležitosti,“ poznamenal.

Řekl také, že doufá ve zlepšení vztahů Británie s Ruskem. „Zatím to však bylo z pohledu Spojeného království neuspokojivé,“ dodal s tím, že americký prezident Joe Biden v příštích dnech doručí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi „tvrdá sdělení“. Biden se ve středu setká na prvním osobním setkání s Putinem v Ženevě. Johnson rovněž poznamenal, že Británie na summitu nadnese „destabilizační aktivity“ Ruska na hranicích s Ukrajinou.

Téma Ukrajiny označila za jedno z hlavních rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, pro níž je dnešní jednání aliance poslední, protože se na podzim chystá skončit ve vrcholné politice. Hovořit se podle ní bude rovněž o „hybridních hrozbách“, kyberútocích a dezinformačních operacích. Na programu je také otázka Běloruska, kde jsou podle kancléřky pod útokem lidská práva.

Litevský prezident Gitanas Nauséda novinářům řekl, že se Rusko podle jeho názoru snaží Bělorusko „spolknout“ a že NATO musí přijít s jasnou jednotnou a rozhodnou odpovědí na nynější situaci. Poznamenal také, že jeho země čelí rostoucím hrozbám z východu, které jsou spojeny právě s agresivním jednáním Moskvy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle serveru Politico vyslala zprávu lídrům ve středoevropském regionu. „Naše odolnost začíná u nás doma, silnými institucemi a respektem k vládě práva a našim hodnotám,“ řekla. Evropská unie vede dlouhodobě spory s Maďarskem a Polskem, kde podle evropských institucí tamní vlády porušují vládu práva.

Nový přístup vůči Rusku či právě Číně by měli šéfové států a vlád tří desítek členských zemí shrnout v nové strategii aliance nazvané NATO 2030. Schůzky v Bruselu se dnes poprvé účastní nový americký prezident Biden.

Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka se v závěrečném prohlášení lídrů objeví vyjádření solidarity s Českem v diplomatické roztržce s Moskvou zahájené kauzou Vrbětice. ČR na jednání zastupuje prezident Miloš Zeman. Ten dorazil na společné fotografování na kolečkovém křesle a na rozdíl od ostatních lídrů nebude po summitu hovořit s novináři a ihned zamíří domů.