Hejtmani chtějí jednotnou hranici pro přijetí na střední školy, ministerstvo má výhrady
Hranice přijetí na SŠ
Nové
1
Zástupci krajů trvají na tom, aby se u přijímacích zkoušek stanovila jednotná hranice bodů k přijetí na střední školu. Podle nich narůstá počet studentů, kteří končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. Rada Asociace krajů ČR proto dnes opět vyzvala ministerstvo školství, aby situaci urychleně řešilo. ČTK to sdělila mluvčí asociace Michaela Vrbová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v pondělí zopakoval, že zavedení jednotného minima bodů k přijetí by potíže s kvalitou vzdělávání nevyřešilo. Podle odborníků, které již dříve oslovila ČTK, by toto opatření úroveň vzdělanosti v ČR spíše zhoršilo.
Takzvané cut-off score, tedy bodová hranice pro úspěšné složení zkoušky, by se podle zástupců krajů mělo zavést jak na státních, tak na soukromých školách. Podle Vrbové jde o jednotné stanovisko všech hejtmanů. Pokud toto opatření nenavrhne ministerstvo, udělá to zřejmě ve Sněmovně hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák (ANO). Uvedl, že by mohlo platit od roku 2020 pro víceletá gymnázia a o dva roky později pro všechny ostatní maturitní obory.
„Důvodem návrhu zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení na střední školy je fakt, že stále narůstá procento studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání,“ řekl Vondrák.
Podíl středoškoláků, kteří se přihlásili k maturitě poprvé a neuspěli u ní, činil letos 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Je to o 0,7 procentního bodu víc než loni. Většina z neúspěšných zvládne maturitu na druhý či třetí pokus. Ani napotřetí u maturity od roku 2011, kdy začaly fungovat státní maturity, neuspěla zhruba čtyři procenta žáků.
Podle Vondráka by jednotně stanoveným minimálním požadavkům u přijímacích zkoušek nevyhovělo asi deset procent uchazečů. Uvedl, že to vyplynulo z „úvodních propočtů“. Jaká by podle krajů měla být bodová hranice, neupřesnil. „Zavedení se předpokládá od roku 2020 pro víceletá gymnázia a následně pro všechny ostatní školy od roku 2022 tak, aby se mohl objektivně posoudit vztah mezi výsledky maturitních a přijímacích zkoušek. Ten by měl být základem pro stanovení minimální hranice pro přijetí ke studiu maturitních oborů,“ sdělil.
Plaga v pondělí řekl, že by zavedení cut-off skore dopadlo hlavně na učební obory, které studují především dívky. Z analýzy výsledků jednotných přijímacích zkoušek, kterou zveřejnil Cermat, vyplývá, že potíže by s ním měli asi zejména uchazeči o nástavbové studium. Naopak zřejmě vůbec by se nedotklo gymnázií.
Podle Vondráka by zavedení minimální hranice úspěšnosti u přijímacích zkoušek vedlo ke zkvalitnění výuky a zvýšilo by motivaci žáků základních škol se na vstup na střední školu lépe připravit. „Nechceme nikomu upírat právo na vzdělání, maturitu si následně mohou díky nástavbovému studiu udělat i absolventi učebního oboru,“ dodal.
Hejtmani požadavek na zavedení společného minima pro přijetí žáků vznesli 7. září. Kromě ministra k němu má výhrady i Svaz průmyslu a dopravy, který se obává, že by mohlo ubýt žáků v některých oborech, jejichž absolventů je v současnosti na trhu práce nedostatek. Proti se vyslovila také například obecně prospěšná společnost EDUin, Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) a Unie školských asociací CZESHA. Podle studie Parlamentního institutu, kterou na internetu zveřejnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, zřejmě dosažené výsledky žáků ve vzdělávání nesouvisí se způsobem přijímání dětí na střední školy.
