Bájná analýza o úmrtích je hotová. ÚZIS prozradí, kolik lidí zemřelo na covid

ÚMRTÍ

Bájná analýza o úmrtích je hotová. ÚZIS prozradí, kolik lidí zemřelo na covid
Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Foto: Shutterstock
1
Domov

Tým odborníků ustavený ministerstvem zdravotnictví dokončil po měsících prodlení analýzu, která má odpovědět na otázku, kdo v minulém roce umíral na covid a kdo s covidem. Výsledky představí příští týden Český statistický úřad spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Analýzu zadal vypracovat už v listopadu tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), hotová měla být původně už v únoru.

Koronavirus zasáhl v minulém roce Česko nejsilněji v takzvané druhé, podzimní vlně. Podle údajů statistického úřadu od loňského března, kdy byly v ČR potvrzeny první případy covidu, do konce letošního dubna zemřelo v Česku zhruba o 37 000 lidí více, než je průměr let 2015 až 2019. Oficiální počet mrtvých, u kterých se prokázala nákaza, je pak přibližně o pětinu nižší. Za stejných 14 měsíců vykazuje ministerstvo zdravotnictví zhruba 29 514 úmrtí lidí s prokázanou nemocí covid-19.

V minulém roce se však začala vést debata o tom, jak jsou statistiky úmrtí spojované s epidemií covidu-19 přesné. Určený tým ministerstva zdravotnictví měl proto projít detailní informace o úmrtí v případech, kde nebylo jasné, jak velkou roli hrál právě covid-19. Tehdejší ministr vzbudil v souvislosti s analýzou kritiku tím, že mluvil například i o započítávání autonehod, později však přiznal, že šlo o minimum případů.

Český statistický úřad tak nyní oznámil, že je po více než půl roce analýza příčin smrti v roce 2020 hotová. Původně začala vznikat už v listopadu za působení ministra zdravotnictví Jana Blatného a hotová měla být nejpozději do února. Představit ji mají ve středu zástupci ČSÚ i ÚZIS v čele s předsedou Markem Rojíčkem a ředitelem Ladislavem Duškem.

Závěrečná zpráva o úmrtí za rok 2020 měla vycházet z předběžné analýzy zveřejněné v listopadu, která vyšla ze spolupráce ÚZIS, Českého statistického úřadu a ministerstva zdravotnictví a zkoumala data o úmrtí za první pololetí, tedy zhruba od počátku epidemie do září minulého roku. Z analýzy vzorku 407 případů úmrtí tehdy vyplynulo, že byl s velkou pravděpodobností příčinou covid-19 ve 27 % případů, z 9 % šlo o úmrtí bez souvislosti s nákazou (tedy například autonehody, srdeční infarkt) a v 64 % pak o spojení koronaviru a dalších chronických chorob. Mezi nejčastější pak patřila ischemická choroba srdeční, diabetes, chronické kardiovaskulární choroby a nádory.

Podobná čísla udávala i předběžná analýza období od září do listopadu, přímou příčinu vykazovalo 36 % případů a kombinaci vážných chorob 57 %. Právě tuto nejširší skupinu zemřelých měl zanalyzovat expertní tým, který tak měl poskytnout odpověď na to, do jaké míry byl příčinou úmrtí koronavirus či naopak některá z komorbidit.

Statistika úmrtnosti už v minulém roce zaznamenala značný nárůst oproti průměru předchozích let. Z dat Českého statistického úřadu vyplynulo, že za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Meziročně pak o 15 procent. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let.

Statistici neuvedli důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví. Výrazný nárůst úmrtí proti průměru byl patrný zhruba od poloviny září a nejvyšších hodnot dosahoval na přelomu října a listopadu, kdy umíralo dvakrát víc lidí než obvykle. Také z dat ministerstva zdravotnictví je patrný prudký nárůst počtu zemřelých lidí s prokázaným covidem zhruba od října a nejvyšší denní nárůsty byly v první listopadové dekádě.

Nadprůměrná čísla zemřelých však sahala o zhruba pět tisíc případů nad vykázaná úmrtí pozitivně testovaných. Příčinou tak nemusí být samotná nákaza, ale například také dopady odkládané zdravotní péče. Podle dřívějších odhadů Přírodovědecké fakulty UK pak zemřelo na covid-19 až 17 tisíc lidí.

V samotném letošním prvním čtvrtletí pak podle dat, která ČSÚ zveřejnil v červnu, zemřelo v České republice 46 437 lidí. Jde o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Meziročně bylo úmrtí o 54 procent více. Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Na konci letošního března žilo v zemi 10 694 480 lidí.