Bude Německo financovat ‚sultána‘ Erdogana? Předsedkyně SPD to nevylučuje
Německo-turecké vztahy
NOVÉ
Foto: SPD, Andrea Nahles
Turecká ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti. Prezident země Recep Tayyip Erdogan však patrně o takový zájem rozhodně nestál. Propad turecké liry na rekordní minima vůči dolaru a zhoršení vztahů se Spojenými státy vedlo ke značným ekonomickým problémům země na Bosporu. Turecku by se však mohlo dostat pomoci ze strany země, se kterou také nemá nejlepší vztahy. Alespoň podle úvah šéfky německé SPD Andrey Nahlesové. O možné ekonomické pomoci informovala Deutsche Welle.
Předsedkyně sociálních demokratů Nahlesová prohlásila, že za jistých okolností by Německo mohlo Turecku poskytnout finanční podporu.
„Může nastat situace, že Německo podpoří Turecko, bez ohledu na vztahy s prezidentem Erdoganem. Turecko je členem NATO, kterého nemůžeme ignorovat. Je v zájmu každého, aby Turecko zůstalo ekonomicky stabilní. Současné problémy s měnou mohou být zastaveny,“ uvedla Nahlesová pro německá média.
Turecká lira čelí od začátku roku propadu své hodnoty až o 40%. O tom, jak se budou vyvíjet vztahy mezi Německem a Tureckem, bude také jednat na své zářijové návštěvě Spolkové republiky prezident Erdogan.
Nahlesová považuje plánovanou návštěvu Erdogana za správnou. Zároveň však očekává, že kancléřka Merkelová se v rozhovorech s tureckým prezidentem nebude vyhýbat ožehavým otázkám, jakými je třeba zadržování německých občanů v Turecku.
Její kolega a bývalý spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel se také vyslovil pro to, aby Evropa Turecko neizolovala.
„Je v našem vlastním zájmu, abychom udrželi Turecko na Západě,“ řekl exšéf spolkové diplomacie pro domácí média. Podle Gabriela by hlavní obětí destabilizace Turecka byla Evropa, nikoliv Spojené státy. Turecko je pro Evropu důležité zejména proto, že na jeho území pobývá 3,5 milionů utečenců, hlavně ze Sýrie, které Turecko nepouští dále do Evropy.
Ekonomická válka s Amerikou
Podle zpráv magazínu Der Spiegel vyzvala německá vláda Turecko, aby přijalo pomoc Mezinárodního měnového fondu. Podle údajů německého magazínu to mělo zaznít v telefonním rozhovoru mezi německým ministrem financí Olafem Scholzem a jeho tureckým kolegou Beratem Albayrakem. Pomoc MMF by však mohla být velmi obtížná – kvůli postavení USA v mezinárodní organizaci.
Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona. Americký prezident Donald Trump se pak rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U ocele tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent.
Turecko na to reagovalo zvýšením cel na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Výnos podepsaný tureckým prezidentem Erdoganem zvýšil cla na osobní auta o 120 procent, na alkoholické nápoje o 140 procent a na tabákové listy o 60 procent. Zvýšila se též cla na řadu dalšího zboží, včetně kosmetiky, rýže a uhlí.
Propad liry zasáhl světové akciové trhy i kurz eura. Investoři se obávají, že turecké podniky budou mít kvůli slabé liře potíže se splácením dluhů v cizích měnách, což by mohlo mít negativní dopad na evropský bankovní sektor.
