Západní lídři oceňují Gorbačovovy zásluhy. Jejich účast na pohřbu je však krajně nejistá

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov má být pochován na prominentním hřbitově v Moskvě, přičemž podmínky pohřbu si sám stanovil již dlouho před smrtí. Nad listem hostů však visí velký otazník, není jasné, zda se bývalým prezidentem budou moci vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a s ní souvisejícím sankcím rozloučit i západní lídři, píše agentura DPA. Světoví státníci včetně amerického prezidenta Joe Bidena či předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová vyzdvihli Gorbačovovy zásluhy o konec studené války.

Gorbačov zemřel v noci na středu v Moskvě ve věku 91 let. Držitel Nobelovy ceny míru bude pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově pro slavné osobnosti, kde má vyhrazený hrob po boku své zesnulé manželky Raisy. Ta zemřela v roce 1999 na leukémii, Gorbačov k jejímu hrobu pravidelně chodil. Ruské úřady dosud termín pohřbu nestanovily.

Ke Gorbačovovy smrti se vyjádřili světoví lídři, kteří vyzdvihli jeho zásluhy o konec studené války a pád železné opony. Americký prezident označil zesnulého sovětského exprezidenta za „vzácného lídra“ s „pozoruhodnou vizí“, který se nebál riskovat svou kariéru pro „jinou budoucnost“. Ocenil, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. „Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí,“ napsal v prohlášení americký prezident.

Podle von der Leyenové byl Gorbačov „důvěryhodným a respektovaným lídrem“, který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který „otevřel cestu svobodné Evropě“. „Na tento odkaz nezapomeneme,“ napsala šéfka Evropské komise.

Mnoho západních politiků se ale vyhýbá kontaktům s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu, kterou před více než půl rokem nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Vzhledem k historickému a mezinárodnímu významu Gorbačova se však se státníkem bude zřejmě chtít rozloučit i řada hostů ze zahraničí. Nad účastní západních lídrů však visí velký otazník. Rusko v reakci na západní sankce zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí. Uzavřelo také ruský vzdušný prostor pro letadla z „nikoliv přátelských zemí“.

„Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci,“ uvedl britský premiér Boris Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo „neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost“ příkladem pro nás všechny, dodal.

„Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii,“ uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. „Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války,“ dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.

Již v úterý večer se ke skonu Gorbačova vyjádřil český premiér Petr Fiala. Uvedl, že Gorbačova politika napomohla pádu komunismu a rozpadu SSSR. Exprezidenta označil za významnou postavu druhé poloviny 20. století.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad úmrtím Gorbačova „hluboký zármutek“. Podle něj se jednalo o „jedinečného státníka, který změnil běh dějin“. „Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru,“ dodal podle agentury AFP Guterres.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova „mužem míru“, jehož rozhodnutí „otevřela Rusům cestu ke svobodě“. Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil o konec studené války a pád železné opony. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR. Stal se oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout podíl na rozpadu SSSR.