Věštec nejsem, ale politici by neměli rozvolňovat, říká šéf lékařské komory Kubek

Prezident České lékařské komory Milan Kubek od jara vydává varování, abychom nákazu koronavirem nepodceňovali, že zdravotnictví nemusí nával pacientů ustát. Rozhovor proběhl v den, kdy sněmovna vládě odhlasovala další tři týdny nouzového stavu a kdy současně ministři zdravotnictví a školství avizovali další návrat žáků základních škol a maturitních ročníků do lavic.

Takže 30. listopadu se bude otevírat zbytek základních škol a maturitní ročníky. Jak se vám to jeví?

Nelíbí se mi to, a abyste pochopil proč, musím nejdřív vysvětlit naši situaci. Druhou vlnu jsme nezvládli, to je jednoznačné: 6700 mrtvých oproti 350 na jaře. A to ještě zaplaťpánbůh za opatření, která v druhé polovině října prosadil ministr Prymula. Ta zabrala a díky nim se nárůst epidemie zbrzdil. Díky Prymulovi se nevyplnily matematické modely, které v polovině října předpovídaly, že pokud se něco zásadního nezmění, tak kolem 10. listopadu budou úplně zahlcené nemocnice pacienty s covidem a začnou umírat lidé bez pomoci, protože se jim té pomoci nedostane, a budeme tu mít situaci jako na jaře v New Yorku. Tomu Prymula zamezil. Jeho opatření mají sílu epidemii zbrzdit, ale poměrně pomalu. Vláda místo brždění zvolila taktiku přibržďování. I tato cesta povede k cíli, jen bude delší a bude napínat trpělivost lidí, tím pádem vláda bude muset odolávat tlakům na překotné rozvolňování. Jednu chybu už jsme udělali na jaře, kdy bylo rozvolnění překotné a chaotické. Chyby se nemají opakovat. Pokud ale budeme překotně rozvolňovat i teď, tak vzhledem k úplně jiné výchozí pozici – viru je v populaci hrozně moc, mnohem víc než na jaře, v nemocnicích stále leží víc než tisíc lidí ve velmi vážném stavu – se to zase může zhoupnout. Pak bude nárůst velice rychlý, bude to exponenciála z úplně jiného základu. A pak bude celkem jedno, jestli spouštěčem bylo otevření obchodních domů, nebo návrat dětí do škol bez zajištění bezpečnosti.

Z čeho při svých předpovědích v říjnu a i teď vycházíte?

Z izraelského modelu. Tam zavedli tvrdý lockdown 18. září, zafungoval jim a v polovině října už uvolňovali.

V té době jste tvrdý lockdown izraelského typu doporučoval i u nás. Kde byste tehdy utáhl šrouby ještě víc než Prymula?

My jako komora jsme skutečně navrhovali zpřísnění pravidel po izraelském vzoru. Na dva tři týdny zastavit továrny, nařídit home office všude, kde to jde, nechat otevřené jen ty opravdu nejzákladnější obchody, žádné supermarkety. Tím by došlo k rychlému poklesu kontaktů mezi lidmi a k rychlému zpomalení nákazy. Tvrdý lockdown by nemusel trvat tak dlouho a lidé by viděli světlo na konci tunelu. Určitě by bylo míň mrtvých a pravděpodobně by byly i menší ztráty v ekonomice. Takto se to strašně táhne a táhnout ještě bude. Je mi jasné, že už je to passé, situace dnes je jiná než před třemi týdny. Ovšem Izraelci omezili, co se dá, a díky tomu mají ohromné výsledky.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.