Zvyšte odvody na zdravotní pojištění lidem i firmám, navrhuje šéf lékařské komory Kubek

Do debat o neefektivitě českého zdravotnictví a jeho bobtnajícího rozpočtu vstoupil prezident České lékařské komory Milan Kubek s návrhem na přilití dalších peněz navíc. Jako možné řešení očekávaných problémů se stárnutím populace znovu zmínil zvýšení odvodů zaměstnanců i zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Je to podle něj lepší řešení než debaty o přivedení více soukromých zdrojů. Kubek to uvedl na svém facebookovém profilu. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun, za deset let se náklady více než zdvojnásobily. Kubek přichází s návrhem v době, kdy policie rozkrývá nebývalou korupci v českých nemocnicích.

„Zvýšení zdravotního pojištění ze současných 13,5 % (4,5 % zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel) na 15 % (5 % zaměstnanec a 10 % zaměstnavatel) je možnou cestou, jak ufinancovat zdravotní péči pro naši stárnoucí populaci,“ uvedl prezident lékařské komory na Facebooku. Není to poprvé, co možnost navýšit sazby zdravotního pojištění zmiňuje. K diskuzi o výši zdravotního pojištění vyzýval například v minulém roce při dohadech s ministerstvem o navyšování platů zdravotníků.

Podle něj naopak nemají cenu vracející se diskuze o jiných formách, jak dostat do zdravotnictví soukromé peníze. „Nekonečné diskuse o připojištění a doplatcích na nadstandardní péči naopak nemají význam, protože nikdo nedokáže až na drobné výjimky definovat, co je tím plně hrazeným standardem,“ dodal s tím, že se na tom shodli na poradě předsedů okresních sdružení komory s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem.

V Česku probíhá dlouhodobě debata o nutnosti reformovat zdravotnický systém, kterému neudržitelně rostou náklady a na který se řítí „pohroma“ ve formě stárnutí populace. Zdravotní systém se zjevně bude muset naučit poskytovat jiné formy péče a soustředit se na pacienty s chronickými nemocemi, mluví se například i o výrazné potřebě proměny nemocničních lůžek či obecně restrukturalizaci nemocniční sítě. Počet lidí v ČR, kteří budou starší 75 let, se do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 1,6 milionu. Reformní návrhy však dlouhodobě zůstávají zejména v debatách odborníků, často naráží na politickou neprůchodnost.

Kubkovo vyjádření zkritizoval na sociální síti X prezident Svazu obchodu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Od odborářů nic jiného než natahování obou rukou nečekám. U VZP, která má velmi detailní data, bych naopak čekal, že (nejpozději den po volbách) představí detailní analýzu možných úspor a také investic, zejména do prevence a zdravotně-sociálního pomezí,“ uvedl Tomáš Prouza.

Tak od odborářů nic jiného než natahování obou rukou nečekám. U VZP, která má velmi detailní data, bych naopak čekal, že (nejpozději den po volbách) představí detailní analýzu možných úspor a také investic, zejména do prevence a zdravotně-sociálního pomezí…

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) March 17, 2025

Na přivedení soukromých peněz do systému se všichni odborníci neshodují, v minulém roce však o takovém řešení mluvila například Národní ekonomická rada vlády. Podle ekonomů z NERV je financování zdravotnického systému zcela neudržitelné a je třeba hledat cesty snížení nákladů, jako posílení prevence nebo nové přístupy k péči, a zároveň přivést do systému nové zdroje financování ze soukromého sektoru.