Nejen Svobodná Evropa. Trumpovy škrty míří i na další média financované z USA pro nesvobodný svět

Trumpův exekutivní příkaz, který omezuje na naprosté minimum financování několika amerických agentur včetně Americké agentury pro globální média, se netýká jen financování Rádia Svobodné Evropa, ale i řady médií po celém světě. Pod Agenturu spadá například i Radio Marti, které informuje o dění na Kubě, Hlas Ameriky, Rádia Svobodná Asie či vysílání na Blízkém východě.

Trump vydal 14. března exekutivní příkaz na omezení financování řady amerických agentur, včetně médií spadajících pod Agenturu pro Globální média. Ta zastřešuje řadu médií, které vysílají v řadě oblastí světa, především tam, kde je omezena svoboda slova, uvádí agentura na svých stránkách.

Agentura dohlíží na vysílání zpráv a informací v téměř 50 jazycích. Celkový požadavek na rozpočet USAGM pro fiskální rok 2025 činil 950 milionů dolarů na financování veškerého provozu a kapitálových investic.

Pod tuto agenturu spadá i v Česku velmi známý Hlas Ameriky, který vznikl v roce 1942, aby vysílal do zahraničí, především tam, kde je omezena svoboda slova. Roční rozpočet má 267 milionů dolarů a svůj dosah odhaduje na až 361 milionů lidí. Sídlí ve Washingtonu.

Rádio Svobodná Evropa byla založena v roce 1949, aby plnila stejnou funkci v sovětských satelitech v Evropě. Do SSSR vysílalo rádio Svoboda. V roce 1976 došlo ke spojení těchto stanic. Původně sídlila stanice v Mnichově. V roce 1995 se přesunula do Prahy. Zaměstnává okolo 1 700 lidí a vysílá do 23 zemí světa.

Z podobných důvodů, aby informovalo obyvatele Číny a Severní Koreje, jak se píše v zákoně, který stanici v roce 1994 zřídil. Stanice začala vysílat v roce 1996. Nyní na svých stránkách uvádí, že vysílá kromě již zmíněných zemí také do jihovýchodní Asie a má až 60 milionů pravidelných posluchačů.

Poslední podobnou mediální neziskovou společností, která byla zasažena Trumpovým exekutivním příkazem je síť stanic na Blízkém východě, která je sdružena pod zkratkou MBN (Middle East Broadcasting Networks). Pod ní spadají dvě televizní stanice Alhura a Alhura Iraq a například Radio Sawa. Také několik online médií a rádií.

Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Omezení zdůvodnil redukcí federálního úřednického aparátu. Vedoucí těchto agentur musí do sedmi dní předložit řediteli Úřadu pro řízení a rozpočet Russellu Voughtovi plány na splnění příkazu a určit, které jejich funkce jsou povinné dle zákona.

Možný konec Svobodné Evropy znepokojil některé evropské státy a Evropskou komisi. „Tato média vnímáme jako majáky pravdy, demokracie a naděje pro miliony lidí na celém světě. A samozřejmě v době nemoderovaného obsahu a falešných zpráv jsou žurnalistika, svoboda tisku pro demokracii klíčové. Hrozí, že z tohoto rozhodnutí budou těžit naši společní protivníci,“ uvedla mluvčí Evropské komise Audia Paula Pinhová.

Podobně mluvila o kroku Trumpa lídryně běloruské opozice Světlana Cichanouská. "Pro nás, národy žijící pod vládou tyranie jsou Rádio svobodná Evropa a Hlas Ameriky symboly svobodného světa, hlasy pravdy. Mnoho lidí jako Ihar Losik, jsou kvůli práci pro ně ve vězení. Jsou silným nástrojem měkké síly, které činí Ameriku silnější a bezpečnější. Ztratit je, by byla velká chyba," uvedla lídryně běloruské opozice na sociální síti X.

For us, nations living under tyranny, @RFERL & @VOANews are symbols of the free world—voices of truth. Many, like Ihar Losik, are in prison for working with them. For 🇺🇸, they are powerful tools of soft power, making America stronger & safer. Losing them would be a grave mistake. pic.twitter.com/JhS836WkQB

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) March 16, 2025

O zajištění financování rádia dnes debatovali politici v Bruselu. Rádio Svobodná Evropa "bylo majákem demokracie, velmi cenným", uvedla představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová, která je bývalou estonskou premiérkou. "Je smutné slyšet, že USA ukončují své financování, nyní je otázkou, zda tu mezeru můžeme vyplnit," dodala šéfka unijní diplomacie. Zmínila přitom, že to ze strany EU nemůže být automatické, protože existuje spousta organizací, která unii žádá o to samé. "Musíme se podívat na to, co můžeme udělat," doplnila ale s tím, že ministři zahraničí o tomto tématu diskutovali i během dnešního jednání v Bruselu.

Česko na schůzce zastupoval ministr Jan Lipavský, který se snažil získat pro pokračování rádia RFE/RL, které sídlí v Praze, politickou podporu. "Otázku Svobodné Evropy jsem před ministry (nadnesl) a nepřekvapivě ze zemí bývalého sovětského bloku se ozvaly hlasy, že bychom se tomu měli věnovat," řekl český ministr po skončení jednání. "Uvidíme, kam se posuneme. Rozhodně to ale není tak, že by byl nějaký konkrétní závěr, ani být nemůže," dodal. Je podle něj třeba sledovat i to, jak se bude vyvíjet situace ve Spojených státech.

Vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádio Evropa má podle šéfredaktorky odborného webu Mediaguru Martiny Vojtěchovské i v současném prostředí, ve kterém převažují digitální média, stále svůj smysl. Vedle rozhlasového vysílání, které dosáhne týdně na více než 47 milionů posluchačů, šíří svůj obsah na internetu. "Počty zhlédnutí na YouTube dosahují vysokých stovek milionů a také na webu jde o vysoké stovky milionů zhlédnutých stránek. Navíc v některých zemích, kam vysílá, není dostupnost internetu tak vysoká, jako je třeba v zemích EU, a proto je dobré zdroje šíření informací neoslabovat, ale naopak rozšiřovat," řekla Vojtěchovská ČTK.