Rusko odmítá rozmístění zahraničních jednotek na Ukrajině

Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.

"Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko)," řekl náměstek. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.

Případná otázka neozbrojených pozorovatelů může být podle ministerstva projednána až po dojednání mírové smlouvy.

Takzvaná koalice ochotných plánuje podle listu The Sunday Times vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff dnes stanici CNN řekl, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinskými představiteli.

Na otázku, zda jsou Spojené státy ochotné některá ukrajinská území okupovaná Ruskem uznat jako ruské území Witkoff řekl, že se k tomu nyní nechce vyjadřovat. "Myslím, že je to v tuto chvíli poněkud předčasné," dodal.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude "zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny" a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, "dokud po sobě budou střílet".

Při úterních jednáních s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii Spojené státy oznámily návrh na 30denní zastavení bojů na Ukrajině, který Kyjev přijal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že podle Putina je nutné vyřešit několik bodů, než bude možné s příměřím souhlasit.