Vláda dokázala nemožné, poštvala proti sobě zaměstnavatele i odbory kvůli náročným profesím

Spory a chaotické změny vládního kabinetu vytvořily poněkud paradoxní spojenectví. Proti úpravě dřívějšího odchodu do důchodu pro tzv. rizikové profese brojí ruku v ruce odboráři spolu se zaměstnavateli. Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Návrh ve čtvrtek zamířil do výborů ve sněmovně, opoziční hnutí ANO a SPD zablokovala žádost předkladatelů o schválení předlohy už v prvním čtení.

Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.

Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, bude firma podle předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo.

S nynějším návrhem však zaměstnavatelé kategoricky nesouhlasí. „Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Podle komory je v předloze několik zásadních problémů. „Zaměstnavatelé by museli sledovat počet odpracovaných rizikových směn a měnit procentuální výši příspěvků na měsíční bázi, což zvyšuje administrativní nároky a náklady na mzdové systémy. K tomu povinné příspěvky zvyšují náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu, což může ohrozit finanční stabilitu menších firem,“ kritizuje komora. „Legislativní proces neproběhl s dostatečným odborným zapojením dotčených subjektů, což zvyšuje riziko nezamýšlených dopadů na trh práce,“ dodal tajemník komory Minčič.

A stejně tak kategoricky odmítají návrh odbory. Ty se spolu se zaměstnanci už dříve ohradily i proti způsobu, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií. Stejně tak se ale shodují například v tom, že jde o administrativně příliš náročné řešení. Už dříve kritizovali, že návrh předkládají poslanci a chybí tak zpráva o dopadech či připomínkové řízení. Podle odborů a organizací zaměstnavatelů pak navrhovaný povinný příspěvek omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech, řada firem tak totiž pracovníkům už na důchod přispívá.

Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun.

Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.