Peloton relevantních stran se uzavírá. Až třetina voličů se minule rozhodla na poslední chvíli

Definitivně říkám, že nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny v těchto volbách a že žádnou politickou stranu před volbami nezaložím. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Tím se v zásadě uzavírá skupina relevantních stran, které mohou promluvit do voleb v letošním roce. Vznik nového subjektu, který by měl šanci výrazněji promluvit do podzimních voleb, je podle osloveného experta krajně nepravděpodobný.

Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Hospodářské noviny hovořil o tom, že založení nové strany intenzivně zvažoval zhruba rok, ambice ale ztroskotala především na nedostatku osobností. V reakci na dotaz, zda může definitivně potvrdit, že v politice skončil, Kalousek řekl, že „definitivní je jenom smrt“. „Definitivně říkám, že nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny v těchto volbách. Také říkám, že žádnou politickou stranu před volbami nezaložím. Ale to jsou asi jediné definitivy, které mohu upřímně garantovat,“ řekl Kalousek.

Tím se tak s velkou pravděpodobností uzavřel soubor relevantních stran, které mají šanci nějakým způsobem promluvit do podzimních voleb. Jistotu pokračování ve sněmovně má v tuto chvíli podle průzkumů hnutí ANO, které je zatím silně favorizováno, dále koalice Spolu a hnutí STAN. Ostatní subjekty jsou v tuto chvíli blíže k hranici vstupu do sněmovny a očekává se tak tvrdý souboj.

Podle posledního průzkumu agentury NMS by se například do dolní parlamentní komory mohlo nyní dostat sedm stran, o dvě více než v únoru. Nově by mezi nimi (kromě ANO, Spolu a Starostů) byli Piráti s 5,4 procenta a Motoristé, kteří by s 6,9 procenta hlasů skončili pátí za SPD s 7,2 procenta. Nově by mezi nimi byli Piráti s 5,4 procenta a Motoristé, kteří by s 6,9 procenta hlasů skončili pátí za SPD s 7,2 procenta. Do sněmovny by s 5,5 procenta hlasů prošlo i uskupení Stačilo!.

Podle posledního průzkumu agentury STEM by například Motoristé i Stačilo byli zastoupeni ve sněmovně. Piráti by se zase do dolní komory nedostali podle průzkumu agentury Median. Všechny tyto průzkumy byly zveřejněny minulý týden, v rozmezí od dvou do zhruba čtyř procent se dále v průzkumech objevují také Zelení, Svobodní, Přísaha, SOCDEM či PRO.

Agentura Median v únoru letošního roku zveřejnila analýzu toho, zda lidé mají zájem o vznik nové strany. Rozhodný zájem volit takovou stranu vyjadřuje 11 % voličů. Sympatie s novou stranou, vyjádřené odpovědí „spíše ano“, ovšem vyjádřilo dalších 38 % . Zápornou odpověď „spíše ne“ uvedlo 32 % dotázaných a možnost „určitě ne“ zvolilo 19 % lidí.

Z hlediska profilu možných voličů se silný zájem ukazuje zejména u ekonomicky aktivní části společnosti, jak zaměstnanců, tak
nadprůměrně u podnikatelů společně s živnostníky a u mladší části populace. Pokud jde o politický profil, jsou sympatizanti možné nové formace v řadách příznivců všech současných parlamentních stran. Mírně nadprůměrně se zajímají voliči vládních stran, ale silný zájem je patrný i mezi sympatizanty současné opozice. Poptávka po straně zaměřené na odpovědné hospodaření, reformy a liberální otevřenost je tady napříč celým politickým spektrem.

Pro „autenticky pravicový projekt“ není moc prostoru

V tuto chvíli se ale o žádném relevantním subjektu veřejně nemluví. Svůj plán na založení nové Konzervativní občanské strany ale zatím podle Seznam Zpráv odpískal miliardář a neúspěšný prezidentský kandidát Tomáš Březina. Důvodem má být – podobně jako u Kalouska – nedostatek osobností. To, že zatím nová strana nevznikla, se nelíbí například skupině minoritních akcionářů ČEZ, kteří vládu ostře kritizují mimo jiné kvůli windfall tax. „Asi si tu stranu budeme muset založit sami,“ reagoval na síti X představitel spolku minoritářů Pavel Grünfeld.

Novým subjektem, který už je naopak registrován u ministerstva vnitra, je GEN (Generace, ekonomika, naděje), jejímž zakladatelem je Vojtěch Ryvola, radní v Praze 1, vloni opustil hnutí ANO. Tento subjekt se však v průzkumech zatím ani neobjevuje.

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal pro Echo24 řekl, že se domnívá, že vznik nějaké další strany, která by zasáhla do podzimních voleb, je krajně nepravděpodobný. „Je na to už pozdě – budovat půl roku před volbami nový projekt by znamenalo skutečně věnovat tomu obrovské množství energie. Nezdá se mi, že tu vidíme obrysy takové aktivity. Nejčastěji se v tomto případě mluví o nějakém ‚autenticky pravicovém‘ projektu, vzhledem k tomu, že nositele té myšlenky stále najdeme u ODS, nevidím moc velký prostor, který by taková strana obsadila. Pokoušejí se o to navíc Motoristé. Pro KOS a podobné projekty nevidím prakticky žádnou perspektivu,“ uvedl Michal.

Jeho slova potvrzuje i analýza agentury NMS, která uvádí, že prakticky jediným otevřeným prostorem, kde je možné uvažovat o vzniku nové strany, je levicově-liberální segment. „Nová strana by musela efektivně propojit kulturní liberalismus s ekonomickými tématy a měla by nelehký úkol – provázat příběh liberální demokracie a ekonomického růstu, a ideálně se zcela vyhnout otázkám migrace a EU, kde existuje jen malý prostor pro zisk nových voličů,“ píší analytici NMS.

V roce 2021 se podle Michala uvádělo, že se až třetina voličů rozhodovala na poslední chvíli, někdy to může být i víc. „Ale většinou jsou to v polarizované společnosti takoví, kdo se rozhodují mezi ideologicky blízkými variantami. To, co hraje největší roli při rozhodování jinak nerozhodných, je velmi těžké generalizovat. Většinou to bývají témata, která nějaká strana uchopí šikovně, a trefí se tak do vkusu těch, kdo jsou normálně ve své podpoře vlažní. V roce 2021 to byl povedený závěr kampaně koalice Spolu, podobný fenomén jsme viděli i v roce 2018 a prezidentských volbách u Pavla Fischera. Dosáhnout něčeho takového však vyžaduje poměrně velký zvrat v kampani,“ dodal politolog.