Guaidóovo prohlášení prezidentem je státní převrat, uvedla armáda. Venezuele hrozí občanská válka

Napětí ve Venezuele

Guaidóovo prohlášení prezidentem je státní převrat, uvedla armáda. Venezuele hrozí občanská válkaAKTUALIZOVÁNO
Svět

První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.

Už ve středu Guaidóův krok uznaly Spojené státy, k nimž se připojily další země amerického kontinentu. Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise venezuelskou opozici a jí ovládaný parlament podpořili. Vyzvali také k novým volbám ve Venezuele. Výslovně ale šéfa parlamentu Guaidóa úřadujícím prezidentem neuznali.

Česká republika podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka podporuje snahu venezuelské opozice o návrat demokracie v jihoamerické zemi. Změna, která přinese obnovení hodnot právního státu, by měla být nenásilná, uvedl Petříček na twitteru a připomněl přitom události z listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu v někdejším Československu.

Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly a vyjádřily podporu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Madurem vyslovil podporu "legálním venezuelským úřadům" a dodal, že podporuje mírové řešení venezuelských vnitřních rozporů.

Rusko obvinilo Spojené státy, že se snaží uzurpovat moc ve Venezuele a varovalo před jakoukoli vojenskou intervencí. Washington je podle Moskvy zodpovědný za rozdmýchávání pouličních protestů ve Venezuele.

Guaidó se prohlásil úřadující hlavou země při středečních masových protivládních demonstracích poté, co už minulý týden parlament neuznal legitimitu nového Madurova mandátu. Protesty si podle nevládních organizací vyžádaly nejméně 26 obětí. "Při protestním hnutí bylo zavražděno 26 osob, z toho sedm v hlavním městě Caracasu," napsala OVCS na twitteru. Tato skupina je známá svými kritickými postoji vůči Madurově vládě.

"Prezidentské volby ve Venezuele v roce 2018 nebyly svobodné... plně podporujeme demokraticky zvolené Národní shromáždění s Juanem Guaidóem v jeho čele," uvedl mluvčí britské premiérky Theresy Mayové. Také francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek zopakoval, že Madurovo zvolení v roce 2018 nebylo legitimní. Na twitteru Macron španělsky a francouzsky ocenil "statečnost Venezuelanů, kteří požadují svobodu".

Čtěte také: EU vyzývá Venezuelu k uspořádání svobodných voleb. Protivládní protesty mají už 16 obětí

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval k dialogu a zamezení eskalace konfliktu, což by podle něj byla "katastrofa" pro Venezuelany i pro ostatní obyvatele regionu.

Sýrie, Rusko a Čína Madurův režim podpořily a uznání Guaidóa prezidentem ze strany USA označily za "vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely". Syrské a ruské ministerstvo zahraničí ve svých prohlášeních také uvedly, že USA "porušily principy mezinárodního práva".

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zdůraznil, že Turecko je "proti převratům, ať se dějí kdekoli". Nespecifikoval přitom Venezuelu, kde středeční události za převrat organizovaný z USA označil Maduro. Už dříve ale Erdogan podle svého mluvčího v telefonátu Madurovi vyjádřil podporu a dosavadního venezuelského prezidenta označil za "bratra".

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.