Univerzity se bouří: „Na stadiony může 2000 diváků, a my smíme učit 10 studentů?“

DEMONSTRACE STUDENTŮ

Univerzity se bouří: „Na stadiony může 2000 diváků, a my smíme učit 10 studentů?“
Domov

Echo24

Rektoři vysokých škol jsou i nadále kritičtí k opatřením, která univerzitám nařizují povinnou distanční výuku. Srovnávají pravidla, která nyní platí pro učení na dálku, s opatřením pro sportovní akce, a ptají se, proč je zábava upřednostněna před vzděláním. Vadí jim, že zatímco ani v malých skupinách nelze provádět běžnou univerzitní výuku, na stadionech se mohou potkávat tisíce lidí. Opatření nevadí jen některým univerzitám, ale také samotným studentům. Ti na pátek svolali do Prahy demonstraci.

„Chápu potřebnost opatření. Ale je třeba lépe komunikovat. Na sportovní akce může 2 tisíce sedících diváků. A my na univerzitě můžeme učit prezenčně skupinu do 10 studentů. Mohla bych jako rektorka vědět důvod, proč je zábava – sport, preferována před vzděláním?“ uvedla rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová na Twitteru. Doplnila také, že učit skupinu do deseti studentů sice lze, nic to ale neřeší v praktické výuce.

„Potřebovali bychom skupiny o dvaceti lidech. Tolik laboratoří totiž nemáme,“ uvedla na dotaz redaktora deníku Echo24 Nerudová.

Podle nového nařízení, které prezentoval nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), se počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích omezí na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Právě skutečnost, že na sportovní utkání může tolik osob, kritizuje rektorka Nerudová.

„Někteří namítají, že by chtěli, aby to bylo poměrově, a ne limitováno na 2000, aby na velkých stadionech to bylo více. My si toto uvědomujeme, ale zcela záměrně je limitace na tomto počtu, protože v takovýchto případech dochází k poměrně blízkým kontaktům po ukončení zápasu kolem stadionu. To je důvod, proč tady nejsou rozdíly,“ poznamenal ministr.

V současnosti jsou vysoké školy otevřené pouze pro individuální konzultace, návštěvy knihoven, zkoušení do 10 osob, klinickou výuku a praxi nebo výuku v laboratořích do 15 studentů. Toto nařízení tak znemožňuje i standardní výuku méně osob, pokud nejde o některou ze zmíněných výjimek. Studenti vysokých škol tak musejí trávit již druhý semestr v řadě distanční výukou z domova.

Kritický je k zavření vysokých škol také další brněnský rektor Martin Bareš. „Informace o zavření VŠ v Brně mne nepřekvapila- po zákazu pro Prahu, Pardubice, Plzeň, Zlín. Jen bych očekával, že se rektora MU někdo zeptá na podmínky a výjimky (např. pro prváky). A že se šmahem zavírají školy a nechává se zábava – bary, sporty, atd. je do nebe volající rozpor,“ uvedl na Twitteru rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.

Demonstrace a žaloby kvůli zavřeným univerzitám

Situace se nelíbí také samotným studentům vysokých škol a univerzit. Na Facebooku svolali demonstraci na pražské Václavské náměstí s názvem „Otevřete vysoké školy“. Odehrát se má tento pátek od 18 hodin. Zájem o ni projevilo přes 7 tisíc lidí.

Jeden ze studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy dokonce kvůli nařízení o distanční výuce podal žalobu. Poukazuje na základní právo na vzdělání a tedy na studium na vysoké školy a tvrdí, že do jeho práv bylo nařízením hygieny zasaženo, protože distanční výuka není schopna plně nahradit výuku prezenční.

Student v žalobě uvádí, že jeho znalosti po uplynulém letním semestru, který byl také založen hlavně na dálkové výuce, nejsou na takové úrovni, jako kdyby byla výuka prezenční, a to i přesto, že všechny ústní zkoušky složil úspěšně. Připomíná také problémy technického a praktického rázu jako je například horší internetové připojení některých studentů nebo skutečnost, že někteří vyučující si s využíváním technologií neví příliš rady.

Podle žaloby je hygienické opatření nedostatečně odůvodněné a není tedy vlastně jasné, proč bylo k uzavření vysokých škol přistoupeno. Srovnává také šíření nákazy v prostředí mezi studenty s tím, jak riziková může být návštěva divadel nebo koncertů, a považuje uzavření univerzit za absurdní.

Návrh na zrušení opatření a žaloba by Markéta Malá on Scribd

Zástupcům pražských vysokých škol se nelíbí, že politici často mění svá sdělení. Na on-line výuku, která má v Praze platit od pondělí do konce října, jsou školy většinou připraveny. Komplikace by jim mohlo přinést distanční vzdělávání v předmětech, které vyžadují laboratorní či klinickou praxi nebo práci v dílnách či ateliérech. Na ty se ale v nařízení pražských hygieniků nyní vztahuje výjimka.

„Vysoké školy mají z minulého semestru velmi užitečné postřehy a zkušenosti, ale nikdo o ně nestojí,“ uvedl předseda České konference rektorů a rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Připomněl, že vysoké školy významně pomáhaly při první vlně epidemie na jaře. „Mám pocit, že by centrální úřady měly vysokým školám více důvěřovat, více s nimi konzultovat a méně jim slepě nařizovat,“ uvedl již dříve Sklenička.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se obává, že zavření škol a další represivní opatření povedou k poškození psychické i sociální pohody lidí, protože kvůli nejistotě bude těžké cokoli plánovat. I on se vyjádřil kriticky k tomu, že politici často mění sdělené informace. „Je to obecně špatně, protože tím veřejnost ztrácí důvěru v přední představitele,“ řekl.