Liniový zákon sice urychlí výstavby infrastruktury, ale omezí práva vlastníků

DÁLNIČNÍ BOOM

Liniový zákon sice urychlí výstavby infrastruktury, ale omezí práva vlastníků
Ekonomika

Vojtěch Šeliga

Sněmovna udělala zásadní krok k zrychlení výstavby dálnic a další infrastruktury, minulý týden stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Právníci však upozorňují, že zákon omezuje práva vlastníků pozemků.

Poslanci odmítli pozměňovací návrh Senátu, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. Proti senátnímu návrhu se vyslovil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a podpořil sněmovní verzi. Senátoři chtěli také usnadnit podmínky veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.

Zákon zavádí takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení. Podle zpravodaje k předloze a poslance ANO Martina Kolovratníka se to bude vztahovat například na obchvaty měst. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic. Státu to umožní stavět ještě předtím, než skončí případný spor o výkupní ceny pozemku.

„Nesmírně to pomůže výstavbě silnic a dálnic. Pomůže to všem stavbám. První co mě napadá je třeba D11, kde nám hrozí, že díky průtahům kvůli nešťastně nastavenému zákonu, bychom skončili na hranici s Polskem třeba o dva roky později než oni. Poláci tam mají být kolem roku 2024, my zatím máme variantu 2026, ale kdybychom zákon protlačili, tak by byla velká šance se tam s Poláky potkat v jednom roce. Každý úsek dálnice by se dal zkrátit o několik let,“ řekl již dříve pro Echo24 ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Bude to mít dopad na práva vlastníků

Změny v zákoně by měly urychlit stavbu dopravní infrastruktury, nicméně v některých případech mohou mít zásadní dopad na práva vlastníků pozemků a staveb, které stát a jeho organizace ke stavbě potřebují. „Novela zákona pravděpodobně přinese nějaké urychlení při stavbě silnic a dálnic a jiné infrastruktury, což je nepochybně v zájmu veřejnosti, zároveň však dochází k určitému omezení práv jednotlivých vlastníků, např. výše zmíněným zavedením lhůt. Vlastníci by tak měli záležitosti týkající se jejich nemovitostí chránit právní ochranou majetku a hlídat ještě pečlivěji, jinak hrozí, že jim lhůta uplyne bez jejich vědomí a vzniknou škody,“ uvedl advokát Pavel Strnad, partner AK Polverini Strnad.

Paradoxem také zůstává, že hnutí ANO má kontrolu nad výstavbou dálnic již od ledna 2014. Staví se přitom minimálně a sám premiér Andrej Babiš rád používá argument, že příprava stavby dálnice trvá až 13 let. První ministr dopravy za hnutí ANO Antonín Prachař pravidelně upozorňuje, že například často zmiňovaný zákon o liniových stavbách, který by měl výstavbu urychlit, byl ve hře již v roce 2015.

Sněmovnou opětovně schválená novela navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly kromě jiného takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva proti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Novela také zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu. Počítá i s tím, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.