Rodina Anny Frankové se snažila dostat do USA či na Kubu. Marně
Anna Franková
Rodina židovské dívky Anny Frankové, která si během skrývání před nacisty v Amsterodamu vedla nyní slavný deník, se před válkou a po jejím vypuknutí pokoušela vystěhovat do Spojených států a na Kubu. Amsterodamské muzeum Dům Anny Frankové společně s americkým památníkem holokaustu informovaly o dokumentech, které ukazují, že se otec rodiny Otto dvakrát neúspěšně snažil získat americká víza a že usiloval i o víza na Kubu, napsala agentura AP.
„Jsem nucen věnovat se emigraci a jedinou zemí, kam bychom mohli jít, jsou Spojené státy,“ napsal v roce 1941 Frank svému příteli v USA Nathanu Strausovi. Rodina původně žila v Německu, po nástupu Adolfa Hitlera k moci se přestěhovala do Nizozemska.
O vystěhování do USA se očividně začal zajímat přinejmenším v roce 1938, kdy nacistické Německo k sobě připojilo Rakousko a československé pohraničí. Strausovi totiž sdělil, že v roce 1938 podal žádost na americkém konzulátu v Rotterdamu, kde byly ale všechny dokumenty v květnu 1940 zničeny během nacistického náletu.
I kdyby ke zkáze dokladů nedošlo, bylo by pro rodinu obtížné do USA vycestovat, neboť Spojené státy v době, kdy se do země snažily uchýlit statisíce lidí, vydávaly zhruba 30.000 víz ročně, poznamenala AP. Proces získání víza navíc trval několik let, zahrnoval rozsáhlou byrokracii a prohlášení od amerických přátel či příbuzných.
Nový pokus o získání víza v roce 1941 také ztroskotal, neboť USA na sklonku roku vstoupily do války. Ve stejném roce se Frank pokusil pro rodinu získat vízum na Kubu, což se ale také nepodařilo.
„Všechny jejich pokusy selhaly, takže odchod do úkrytu byl jejich posledním pokusem nedostat se do rukou nacistů,“ řekla Annemarie Bekkerová z Domu Anny Frankové.
Rodina se v červenci 1942 uchýlila do kancelářské budovy otce Franka, kde měla vybudován tajný úkryt. Krátce předtím si Anne začala psát deník, který vedla až do srpna 1944, kdy byla rodina nalezena a odeslána do koncentračního tábora. Anne podlehla tyfu jen pár týdnů před koncem války, přežil pouze otec Otto, který následně deník připravil k vydání.