Trestní oznámení kvůli OKD je politicky motivované, míní expremiér Sobotka
Komise k OKD
Bývalý předseda vlády a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka čelí trestnímu oznámení v souvislosti s prodejem minoritního podílu OKD. Podle komise se měl dopustit možného trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele či maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti. Expremiér Sobotka ve vyjádření pro Echo24 uvedl, že závěr komise považuje za politicky motivovaný a zcela nepodložený.
Podle sněmovní vyšetřovací komise vedl Bohuslav Sobotka spolu s tehdejším ministrem průmyslu Milanem Urbanem exkluzivní jednání společně s majiteli společnosti Karbon Invest Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou. „Z jednání bylo zřejmé, že stát neusiluje o co nejvyšší cenu, ale spíš naopak. Pokud už si Koláčka s Otavou vláda vybrala jako garanta plnění jejích cílů, měla povinnost prodat akcie za tržní cenu. Právě tím, že Sobotka neusiloval o dosažení tržní ceny, ale naopak působil ve prospěch nabyvatele, se podle komise mohl dopustit pokusu či přípravy trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, případně maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti,“ uvedl předseda komise Lukáš Černohorský.
To však Bohuslav Sobotka ostře odmítá. „Ve věci 15 let starého prodeje menšinového podílu v OKD mám zcela čisté svědomí a nebojím se žádného trestního oznámení. Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise. O ceně a podmínkách prodeje nerozhodoval žádný jednotlivec, ale koaliční vláda Stanislava Grosse, a to na základě znaleckého posudku a vyjádření ÚOHS,“ řekl Sobotka ve svém vyjádření pro Echo24.
Podle něj nebyla dosud žádná privatizace tak důkladně prověřována policií, státním zastupitelstvím nebo soudy. V souvislosti s
touto privatizací nebyl nikdy nikdo obviněn z korupce a nezávislý soud, který se již věcí zabýval, nikoho v souvislostí s privatizací neodsoudil. Nevšiml jsem si, že by vyšetřovací komise přišla s čímkoliv novým, co by již v minulosti nebylo předmětem veřejné debaty, nebo prověřování ze strany policie a soudu. Trestní oznámení proto pokládám za výhradně politicky motivované, populistické a zcela nepodložené. Pokládám rovněž za nesmyslné, že ačkoliv stát přišel za premiérů Klause a za Zemana o 54% akcií OKD, a nedostal za ně ani korunu, řeší se jediná transparentní část privatizace firmy, kdy stát získal za zbytek akcií tržní cenu ve výši 4,1 miliardy korun,“ řekl pro Echo24 Bohuslav Sobotka.
Sociálně demokratický expremiér svou údajnou vinu odmítal už při vzniku komise v prosinci 2017. „Cena, kterou za prodej tehdy vláda dostala, byla vyšší než cena určená znaleckým posudkem, byla vyšší než cena stanovená ÚOHS nebo vyšší, než cena nabídnutá ve stejnou dobu jiným soukromým zájemcem,“ uvedl pro Echo24 Sobotka. Prodej akcií společnosti OKD v roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse. Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest.
Kromě Sobotky podá vyšetřovací komise trestní oznámení na dalších 13 lidí. Mezi nimi je i tehdejší ministři průmyslu Vladimír Dlouhý a Milan Urban nebo finančník Zdeněk Bakala.
Ten se také shoduje se Sobotkou, že komise k žádným novým informacím nedospěla. „Jen opakuje tvrzení, se kterými někteří politici přichází už více než deset let. Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Bakaly Šárka Samková „Zdeněk Bakala znovu prohlašuje, že vždy jednal plně v souladu s právem a je připraven to všemi právními prostředky prokázat,“ dodala Samková.
Skepticky se proti podávání trestních oznámení v této politické kauze staví člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk. Podle něj není pravděpodobné, že k trestnímu stíhání vůbec dojde. „Určitě je možné stíhat každého zpětně, když se trestní stíhání trefí do promlčecí lhůty. Obecně si ale nemyslím, že by v politických věcech tohoto charakteru připadalo v úvahu trestní stíhání. To je podle mého názoru možné pouze v případě přímého úplatkářství, to znamená skutečného překročení hranic rozhodování, v rámci kterého se vezmou peníze za rozhodnutí v něčí prospěch. Tedy v případě přímých prostředků pro své vlastní výlučné obohacení, jako je kauza Rath. Už to ale nevidím v případě, kde prostředky plynou do stranické pokladny, a už vůbec tam, kde rozhodnutí směřuje k nějakému politickému přesvědčení o tom, jak se má nakládat s prostředky. Byť by to rozhodnutí bylo evidentně rozhodnutím ekonomicky nevýhodným,“ řekl pro Echo24 Václav Vlk.